Praha 7. ledna 2022 (PROTEXT) - Studenti, novinářka, europoslanec a náměstek ministra zahraničních věcí pro řízení evropské sekce diskutovali před vánočními svátky v Akademii ČTK o problémech migrace. Téma je součástí evropského projektu "Konference o budoucnosti Evropy", který chce do veřejné debaty o EU zapojit veřejnost. Premiérová debata spadá do grantu, který získala ČTK Protext od Evropského parlamentu. Z více než 90minutové relace přinášíme tři sestřihy věnované migraci obecně, situaci na trhu práce a možným řešením ve třetích zemích, odkud uprchlíci přicházejí.
Do studia se přišli o své názory podělit náměstek ministra zahraniční pro řízení sekce evropské Aleš Chmelař, on-line se připojil europoslanec Tomáš Zdechovský. O svých zkušenostech vyprávěla novinářka Tereza Šupová, jíž nedávno vyšla kniha Bělorusko na cestě ke svobodě. Do debaty aktivně vstupovali i studenti žurnalistiky Fakulty sociálních věd UK i budoucí politologové a právníci.
Diskusní akce patří do projektu Konference o budoucnosti Evropy a jsou financovány z grantu EU. Témata debat kopírují okruhy, jež diskutují v konferenci čtyři panely občanů EU. Jsou to:
- Silnější ekonomika, sociální spravedlnost a zaměstnanost / mládež, sport, kultura a vzdělávání / digitální transformace
- Evropská demokracie / hodnoty, práva, právní stát, bezpečnost
- Změna klimatu, životní prostředí / zdraví
- EU ve světě / migrace
Více informací najdou zájemci na webu Českých novin nebo na facebookové stránce Mluvíme o Evropě, kde budou k dispozici i krátké dotazníky, které by měly pomoci organizátorům posouvat každou debatu podle zájmu a preferencí studentů.
V prvním spotu nabízejí náměstek Aleš Chmelař a europoslanec Tomáš Zdechovský krátký přehled “migrační historie v EU”. Prvních z nich připomněl, že rozdíl v chápaní běženců je daný událostmi posledních dekád a v zásadě kopíruje někdejší dělení Evropy na Západ a železnou oponu. Pro někdejší Československo jsou tak pohyby migrantů poměrně nové a jeho obyvatelé jim hůře rozumí. “V roce 2014 tvořili největší počet žadatelů o azyl lidé z balkánských zemí, kteří zneužívali migrační systém, který nebyl připraven na to, aby si někdo chodil (do EU) pro dávky,” připomněl Zdechovský. Druhou část uprchlické vlny, dodal, tvořili lidé z Afriky a Blízkého východu, těch ale začalo postupně ubývat. Přesto není možné považovat jakýkoli migrační proces za skončený, protože ho vzápětí vystřídá další.
V souvislosti s trhem práce zazněly myšlenky, že část pracovních úkonů je možné nahradit robotizací, nicméně některé nikoli, třeba ošetřovatelskou péči ve zdravotnictví. “Tam je třeba nastavit systém, určit si, kolik míst je pro občany zvenku třeba a ta jim nabídnout,“ upozornil Zdechovský. Otázkou pochopitelně je, kolik lidí třeba v Česku zůstane. “Rozhodující je včasná integrace nově příchozích,“ podtrhl europoslanec. “Existují poměrně přesné předpovědi toho, kdy se určitá komunita nasytí a stane se problémovou,” zmínil Aleš Chmelař. V takovém momentě nastávají konflikty.
Na dotaz, zda by nebylo jedním z řešení pokusit se stabilizovat dění v zemích, jimiž zmítá válka nebo jiné sociální a ekonomické otřesy, odpověděli oba, že jde o jednu z možných cest. Náměstek Chmelař nastínil příběh autoritářské Libye, kde také intervenovaly evropské státy, ovšem “pomyslný vývoz západní demokracie je komplikovaný a ne vždy úspěšný,” zdůraznil. To vzbuzuje otázku, nakolik má být Evropa ve střetu kultur aktivní. “Důležitý je také tok kapitálu, buď v hostitelské zemi, nebo směrem do zemi v potížích,” dodal. Tomáš Zdechovský upozornil, že i Česká republika potřebuje nové pracovní posily, jenže tento proces může vést k devastaci pracovního trhu ve státě, odkud budou lidé potřeba. “A jsou také natolik rozvrácené země, že nelze investice ani využít,” řekl. V případě českého předsednictví v Radě EU, které začne 1. července, se dá v migračních záležitostech podle Aleše Chmelaře očekávat jistý pokrok pouze tam, kde panuje shoda už nyní.
Debaty v Akademii ČTK se zaměřením na zbylé tři ze čtyř výše uvedených okruhů budou pokračovat v první polovině roku 2022.
Kontakt:
Akademie ČTK
