Znalost iniciativy Konference o budoucnosti Evropy, která se snaží formou veřejné diskuse s výrazným zapojením mládeže sjednotit představy politiků a občanů EU ohledně dalšího směřování Společenství, je v tuzemsku nízká. Povědomí o konferenci má 16 procent populace, přičemž zájem o zapojení do projektu dalo najevo 28 procent oslovených. Větší ochotu se zapojit projevili lidé s vysokoškolským vzděláním (33 %).
To jsou hlavní záměry exkluzivního průzkumu, k nimž dospěla agentura Ipsos, tuzemská pobočka světového lídra pro výzkum trhu. Zadavatelem šetření je ČTK, jmenovitě její PR divize Protext, která je držitelem zakázky Evropského parlamentu na podporu Konference o budoucnosti Evropy. On-line dotazování, jehož výsledky slouží pro zmapováním aktuální situace v Česku a jejichž publikování je zároveň jedním z příspěvků ČTK do plnění grantu, se uskutečnilo letos v lednu prostřednictvím Ipsos panelu Populace.cz. Tedy ještě před eskalací situace na Ukrajině, a v v tomto kontextu je nutné chápat i získané výsledky. Ty byly sestaveny v únoru.
Cílovou skupinou byl reprezentativní vzorek jednoho tisíce osob populace České republiky ve věku 18-79 let.Nad rámec tohoto reprezentativního vzorku bylo doptáno ještě přes 200 dalších respondentů do 25 let věku (celkem tedy 300 osob v tomto věku) tak, aby nejmladší věková skupina dostala ve výzkumu větší prostor a mohla být analyzována odděleně. Právě lidé v tomto věkovém rozmezí tvoří třetinu účastníků každého panelu ze čtyř občanských panelů, které jsou součástí konference a diskutují předepsané tématické okruhy od demokratických hodnot, práva přes ekonomiku a digitalizaci, změny klimatu a zdraví po pozici EU ve světě a migraci.
Z dalších závěrů výzkumu vyplývá, že členství v EU je podle více než poloviny dotázaných obyvatel pro Česko výhodné ekonomicky a lépe ho chrání před vlivem cizích nedemokratických mocností. Těm, kteří členství v EU vnímají negativně, se zejména nelíbí evropská nařízení a legislativa. Někteří mají pocit diktátu z Bruselu a ztráty suverenity země.
Hlavní prioritou, kterou by unie měla řešit, je podle českých občanů boj proti nelegální migraci a terorismu. V druhé řadě by se měla zaměřit na řešení ekonomických a sociálních dopadů krizí včetně té současné, nebo společný postup proti pandemii covid-19. Mladí lidé častěji apelují na podporu vzdělávání a ochranu klimatu.
K základní představě o pravomocech jednotlivých institucí se hlásí 68 procent dotázaných. O tom, že bude republika ve druhé polovině roku předsedat Radě EU, ví 63 procent občanů.
A pokud by Češi měli přirovnat Evropskou unii ke zvířeti, 24 procent si vybaví lva. Z dalších zvířat pak zmiňují například tygra nebo slona. Odpověď na lví představu je přitom kladná (“král zvířat, drsný, ale spravedlivý a vůdčí”), stejně jako záporná (“ovládne nás, a když ne, vezme si nás násilím”). Ti, kdo vnímají unii negativně, si pro její ztělesnění častěji vybaví hyenu.
“Našim cílem bylo provést výzkum na reprezentativním vzorku české populace, ale také se speciálně podívat na nejmladší cílovou skupinu ve věku 15-25 let. Ta má podle našich dlouhodobých výzkumů obecně pozitivnější vztah k Evropské unii, což ukázalo i toto šetření. U této generace je rovněž patrné rozdílné vnímání priorit, které by měla EU prosazovat jako celek. Zatímco celá populace dbá hlavně na boj s nelegální migrací a terorismem, nejmladší část společnosti klade více důraz na podporu vzdělávání, ochranu klimatu či podporu demokratických hodnot a lidských práv na území EU,” shrnuje Michal Kormaňák, Account Director Ipsos Public Affairs.