Mladé hlasy: Aby táta nepil a naši chodili dřív domů

Praha 15. listopadu 2021 (PROTEXT) - V českých rodinách se dětem vštěpuje, aby nelhaly, dobře se učily a pomáhaly druhým. Převážná většina dětí hodnotí vztahy s rodiči jako dobré, u starších dětí jsou však o něco horší. Děti z příjmově slabších rodin rodičům také o něco méně důvěřují. Každé desáté dítě se v rodině setkává s násilím. Hádky a křik se vyskytují častěji v rodinách žijících na venkově. Pětina českých dětí by si přála, aby rodiče byli více doma.

Česká pobočka UNICEF dnes zveřejnila v pořadí třetí část dat z unikátní sociologické studie Mladé hlasy, tentokrát na téma rodinného života a vztahů. Výzkum je prováděn v rozmezí několika let již od roku 2001, v roce 2020 proběhlo i výjimečně šetření dopadů pandemie na děti. Data třetí části umožnila nahlédnout do českých domácností dětskýma očima. Poukázala také, jaké faktory mají vliv na vztahy s rodiči, jaké jsou nejobvyklejší předávané hodnoty a jaký je nejčastější přístup u řešení dětských chyb a omylů. Jak již potvrdily předcházející části, významným faktorem, který ovlivňuje výsledky hodnocení, je finanční situace a složení rodiny.

Vztahy dětí s rodiči jsou obecně velmi dobré, lehké zhoršení uvádějí starší děti, které ale zároveň více oceňují schopnost rodičů naslouchat. Děti z příjmově slabších rodin svým rodičům méně důvěřují.

Většina dětí má dobré vztahy s matkou, jako „velmi dobrý“ jej ohodnotilo 62 % dotázaných. Výrazně méně se tato odpověď vyskytovala u dětí z učilišť a děti z příjmově slabších domácností. Jako „průměrný“ označovaly vztah s matkou děti častěji na Moravě.

Dobré vztahy děti zdůvodnily tím, že je má matka ráda (73 %), stará se o ně a naslouchá jim. Objevila se ale i naprosto jednoduchá odpověď: „miluju jí,“ nebo „proudí od ní láska a důvěra“. Pokud vztah s matkou děti hodnotily negativně, bylo to nejčastěji proto, že mají rozdílné názory a hádají se.

Vztah s otcem hodnotí pozitivně tři čtvrtiny dětí, 49 % z nich dokonce jako „velmi dobrý“. Častěji si dobré vztahy chválí děti na gymnáziích a z malých měst do 1000 obyvatel. Finanční situace také generuje výrazné rozdíly – zatímco 64 % dětí z příjmově silnějších domácností hodnotilo vztah s otcem velmi pozitivně, u domácností se slabšími příjmy se jednalo pouze o 16 %.

Děti nejčastěji oceňují, že je má otec rád. Mají také rády, když jim naslouchá a stará se o ně. Třicet jedna procent dětí také vyzdvihlo, že je otec učí nové věci. Vztahy s otcem děti mívají špatné, pokud je náladový nebo jim nadává, často je ale také mrzí, že k nim není spravedlivý. Objevila se ale také odpověď, že je „extrémní verze mne sama a neodpustil jsem mu, že od nás odešel“. Několik dětí také otci vytklo, že se o ně nezajímá.

Mají děti pocit, že rodiče berou jejich názor v úvahu při rozhodování o věcech, které se jich týkají? Tři čtvrtina oslovených má dojem, že alespoň někdy. Jednoznačným „ano“ odpověděla třetina dětí.

Hádky a křik v rodině potvrdila přibližně polovina dětí, což je oproti předchozím letům pokles (v roce 2017 hádky zmínilo 61 % dětí, v roce 2008 pak 63 %). Zdá se, že občasné napjaté vztahy vzdělání rodičů neovlivňuje. Větší vliv však má velikost obce, kde rodina žije – 68 % dětí z vesnic odpovědělo, že se hádky a křik v jejich rodině vyskytují.

Násilí (bití) v rodině zmínilo 9 % dětí. Výrazně převládaly děti z příjmově slabších domácností a z rodin s 3 a více dětmi. V roce 2017 výskyt bití uvedlo 14 % dětí, jedná se tedy o mírný pokles. K hádkám a násilí v rodinách dochází především, když se rodiče hádají mezi sebou, řeší hádky mezi sourozenci nebo když děti zlobí.

Děti mají obecně pocit, že křik a bití není dobrým prostředkem řešení problémů. Přibližně pětina oslovených dětí ale zmínila, že křik může být řešením alespoň občas. Bití takto uznává jen 5 % dětí, naopak více než tři čtvrtina dětí jej odsuzuje.

Jak rodiče reagují, když se dítěti něco nepovede? Necelá polovina z nich si s dítětem promluví a snaží se mu poradit. Častěji mají takový přístup rodiče v příjmově silnějších domácnostech. Jedna třetina rodičů dítěti vynadá, 12 % z nich zakáže dítěti chodit ven. Takový zákaz se vyskytuje častěji v příjmově slabších domácnostech, v jiných málokdy. Když jsou děti potrestány nespravedlivě, většina má šanci to rodičům vysvětlit.

Nejčastěji se dle dětí v rodině předávají následující hodnoty: nelhat, dobře se učit a pomáhat druhým. Děti ale také zmínily, že jim rodiče vštěpují lásku ke zvířatům, chození do kostela, dodržování tradic nebo respekt k rodičům a povinnost se o ně ve stáří postarat.

Pomoc druhým považuje za důležitou 9 z 10 českých dětí. Přibližně polovina z nich se snaží pomáhat co nejčastěji (častěji se jedná o dívky, méně o děti z mnohačetných domácností), druhá polovina přiznává, že se k takové pomoci dostane spíše málokdy.

Chtěly by děti ve své rodině něco změnit? Třetina by neměnila nic – nejčastěji se jedná o děti z úplných rodin a příjmově silnějších domácností. Pětina dětí by si přála, aby byli rodiče víc doma. Třináct procent by uvítalo, kdyby k nim rodiče měli víc pochopení – častěji by to ocenily děti z příjmově slabších domácností, jen málo děti z vesnic. Mezi jednotlivými přáními se objevilo také „aby se naši měli rádi“ nebo „aby vydělávali víc peněz a táta přestal pít“.

„Naslouchat dětem, vážně se zajímat o jejich názory. To je princip výzkumu Mladé hlasy a také nejdůležitější závěr části, která se týká vztahů v českých rodinách. To, co děti řekly tazatelům, by měli slyšet i jejich rodiče. Byla bych ráda, kdyby výzkum byl pro rodiče inspirací k tomu, aby si s dětmi promluvily o nich samotných, o tom, jak vnímají svou situaci a co by si přály ve svých rodinách změnit,“ shrnula smysl studie Pavla Gomba, výkonná ředitelka UNICEF ČR.

Šetření pro UNICEF realizovala agentura STEM/MARK v červenci, srpnu a září 2021, celkem se jej zúčastnilo 426 dětí ve věku 9–17 let. Jedná se o reprezentativní vzorek s ohledem na pohlaví a věk, aby byly proporčně zastoupeny kraje a velikost obce, počet členů domácnosti a vzdělání rodičů. Data byla získávána osobním rozhovorem s dětmi v jejich přirozeném prostředí, při kterém si tazatel zaznamenával odpovědi na papír.

Podívejte se, jak dopadlo téma štěstí nebo školy a kamarádů.

Podrobné výsledky letošního výzkumu a shrnutí výzkumů z let 2001, 2008, 2017 a 2020 najdete zde.

Infografika k výzkumu je k dispozici zde.

Zdrojová data z kategorie „Rodina“ jsou k dispozici zde.

UNICEF (Dětský fond OSN) pracuje ve 193 zemích světa, kde dětem zajišťuje zdravotní péči, výživu, pitnou vodu a hygienu, základní vzdělání pro všechny chlapce i dívky a ochranu před násilím a zneužíváním. UNICEF je jediná organizace OSN, jejíž činnost je financována výhradně z dobrovolných příspěvků. Na programy pomoci dětem jde 89,3 % všech získaných prostředků.

Pro více informací o výzkumu kontaktujte:

Lenka Čtvrtečková, Communication Officer, +420 606 086 970, lctvrteckova@unicef.cz