Odborníci debatovali v Karolinu o roku s virem

Praha 31. března 2021 (PROTEXT) - Názory odborníků na očkování i testování, dopady pandemie na školství i ekonomiku, průzkumy nálad ve společnosti, jak se změnily za poslední rok – to byla hlavní témata diskusní on-line konference, která se 24. března konala v pražském Karolinu. Konferenci s názvem „Rok s covid-19. A jak dál?“ organizovala Univerzita Karlova.

Debata byla rozdělena do pěti tematických panelů: Vzdělávání, Věda, Ekonomika, Zdraví a Společnost. Diskutovalo se přímo v historickém Vlasteneckém sále, část hostů byla připojena on-line. Veřejnost měla možnost se ptát prostřednictvím e-mailů nebo chatů na sociálních sítích.

Panel Vzdělávání

Prorektorka UK pro koncepci a kvalitu vzdělávací činnosti Radka Wildová v úvodním bloku o vzdělávání uvedla, že jakkoli byl uplynulý rok pro školství extrémně náročný, nakonec byl úspěšný. „Ukázalo se, že naprostá většina učitelů je s to zvládat práci v on-line prostředí a virtuální výuku. Také žáci a studenti se naučili spoustu věcí, osvojili si nový přístup k práci, umí si zorganizovat denní režim, zlepšili se v používání techniky,“ řekla. V pozměněném režimu pokračuje program Erasmus. „Na vysokých školách se prohloubila internacionalizace studia, studenti sledují on-line výuku zahraničních partnerů,“ podotkla prorektorka UK pro studijní záležitosti Milena Králíčková.

Wildová upozornila, že zásadní nové slabé místo se za uplynulý rok neodkrylo. Rozdíly, které byly mezi školami už před covidem, se prohloubily. Jak zdůraznil ministr školství Robert Plaga, je třeba vytvořit vzorový vzdělávací program pro méně aktivní školy a hledat systémové nástroje, aby se nůžky přestaly rozevírat. Jednou z priorit po zmírnění epidemie a návratu dětí do škol by měla být podle odborníků také náprava nerovností vzniklých na distanční výuce. Podle Plagy to může trvat další dva až tři roky. Ministerstvo připravuje plán, který by měl zahrnovat letní doučovací kempy i další vzdělávání ve školách či v kroužcích. Plaga na to chce získat miliardy korun z evropských zdrojů.

Panel Věda

Koronavirová epidemie s létem letošního roku vymizí, předpověděl na konferenci biochemik a prorektor UK pro vědeckou činnost Jan Konvalinka. Se svou optimistickou předpovědí přišel v debatě o vývoji nových léků v panelu věnovaném vědě. Klinických testů, které se v současnosti dělají, je podle něj obrovské množství. Zatím se však nepodařilo najít širokospektrální účinné virostatikum, které by bránilo rozvoji choroby a dalo se aplikovat v počátečních stadiích nemoci. Intenzivně se na něm pracuje. „A já jsem si jist, že do několika měsíců budeme mít preparáty, které budou účinné. Opravdu jsem přesvědčen, že ta epidemie s létem tohohle roku vymizí. To je moje optimistické přesvědčení,“ sdělil Konvalinka, podle kterého je důležité, aby se s vývojem nových přípravků nepřestávalo. „Aby příští koronavirus, který se bezpochyby objeví, nebo příští chřipková epidemie, která přijde a může být smrtící, abychom na ni byli připraveni, abychom na ni měli širokospektrální virostatika, která zaberou,“ připomněl odborník.

Účinný lék na koronavirus je důležitý i kvůli vysoké úmrtnosti, která za prvních šest týdnů letošního roku vzrostla v Česku o 46 procent oproti průměru za stejné období v letech 2015–2019. Na konferenci to řekla demografka Dagmar Dzúrová z Katedry sociální demografie Přírodovědecké fakulty. Z více než 90 procent je nadúmrtnost vykázaná v souvislosti s nemocí covid-19. Nejvíce lidí umíralo ve věkové kategorii 75 až 84 let, dodala Dzúrová.

Panel Ekonomika

Pandemie nemoci covid-19 za několik let vejde do učebnic ekonomie jako první příklad globální exogenní krize. Tedy krize, která na rozdíl od finanční krize po roce 2008 nevznikla v důsledku chybných lidských rozhodnutí. Přes rychlé vypnutí celých sektorů ekonomiky nebyl zatím postižen potenciál českého hospodářství, a to se proto po uvolnění restrikcí s velkou pravděpodobností rychle vzpamatuje. Shodli se na tom účastníci ekonomického panelu Ladislav Krištoufek z Institutu ekonomických studií FSV UK, hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil a Libor Witassek, majitel investiční skupiny Impactive.

Podle Navrátila vlády pumpují peníze do reálné ekonomiky, ne do záchrany finančního sektoru. Protože však lidé mají méně možností utrácet a v důsledku zrušení superhrubé mzdy někdy i více prostředků na účtech, rostou obavy centrálních bank z růstu inflace krátce po rozvolnění koronavirových restrikcí, nyní očekávaném zřejmě v létě. ČNB například ještě v letošním roce uvažuje o zvýšení základní úrokové sazby na jedno procento z nynějších 0,25 procenta, tedy o kroku, který není pro krizové situace úplně typický.

Ačkoliv se diskutující shodli, že k uvolnění restrikcí i možností českého hospodářství je potřeba se pomocí očkování, trasování a izolace co nejdříve vypořádat s šířením koronaviru, Wittasek upozornil na možnost, že se země a její ekonomika budou muset s virem „naučit žít“ dlouhodobě.

Panel Zdraví

Pandemie covid-19 ukázala o zdravotnictví dvě zásadní věci: máme robustní, dobře fungující a strukturované zdravotnictví se skvělými zdravotníky, a to řada jiných zemí nemá, konstatoval vedoucí lékař intenzivní péče VFN Martin Balík v panelu věnovaném zdraví. Pandemický rok ale také odhalil neadekvátní postavení intenzivní medicíny. „Zatímco intenzivní péče zaujímá zhruba deset procent lůžkového fondu nemocnic, z nákladů na hospitalizace vysává 40 až 50 procent,“ upozornil.

„Nemocnice byly špatně vybaveny, prevence chyběla a teď se ukázalo, že infekce byly na druhé koleji,“ doplnil epidemiolog a šéf odborné skupiny ministerstva zdravotnictví Petr Smejkal. Účastníci diskuse se shodli v tom, že české zdravotnictví obecně naráží na neschopnost řídit procesy a spoléhá na improvizaci. Zřetelné jsou problémy ve vakcinaci obyvatel i v testování ve firmách. Jak podtrhl Martin Balík, koronavirová pandemie je výzvou pro organizaci zdravotnického systému, a to zřejmě ve ztížených podmínkách, protože ekonomický propad postihne i samotný zdravotní systém.

Panel Společnost

Dopadům nemoci covid-19 na společnost se věnoval průzkum agentury Ipsos. Podle něj většina Čechů (70 procent) začala v covidovém roce více přemýšlet o hodnotách života, lidé si také více váží společně stráveného času s rodinou a mění se i pohled na problematiku životního prostředí. Současně se více než polovina obyvatel momentálně cítí být ve stresu, 40 procent uvedlo, že v porovnání s dobou před pandemií se u nich míra stresu zvýšila. O své zdraví se lidé nejvíce báli v březnu 2020 během prvního lockdownu. Přes léto byl relativně klid, nyní má obavu o zdraví 71 procento Čechů, uvedl ředitel IPSOS Jakub Malý.

Průzkum ale ukázal třeba i to, že téměř třetina Čechů od začátku pandemie přibrala na váze, a to v průměru šest kilogramů. Na druhou stranu 17 procent začalo více cvičit a 14 procent snížilo spotřebu alkoholu.

Téměř polovina Čechů věří, že na konci roku 2021 bude situace ohledně koronaviru lepší než nyní, převážně díky očkování. Podle necelé třetiny lidí bude situace stejná, zhoršení očekává 17 procent populace. U této skupiny se kumuluje nedůvěra k opatřením a k politické reprezentaci, která by měla situaci řešit.

Kontakt:

www.cuni.cz