Pandemie nesnížila možnosti práce Čechů v Německu, limitem je neznalost jazyka

Češi do Německa míří především za vyššími příjmy

Zájem Čechů o práci v Německu neklesl podle agentury Starke Jobs ani v době pandemie. Do Německa Češi odcházejí především s vidinou vyšších mezd a možnosti využít státních benefitů, kteří daňoví poplatníci v Německu dostávají. Ačkoli jsou podle Stefana Becka z agentury Starke Jobs mzdy v Česku a v Německu v některých oborech srovnatelné, Češi si životní úroveň přesto navýší. „Zatímco v Česku dostanete pouze plat, v Německu máte nárok jako pracující také na Kindergeld nebo na příspěvky na dopravu. I když v některých oborech se od sebe český platy od těch saských příliš neliší, přesto ale existují takové, kde je rozdíl markantní. Aktuálně je to třeba nabídka práce ve zdravotnictví, kde platy nekvalifikovaných pracovníků, jako jsou pečovatelky, začínají na více než 12 eurech za hodinu,“ uvádí Beck.

Čerpat zkušenosti s prací ze zahraničí se dá i v Sasku

Vedle ekonomické stránky je práce v sousedním Sasku oblíbená i mezi těmi, koho práce kdekoli v zahraničí obecně lákala. „Pracoval jsem čtyři roky v Dánsku jako číšník, osm let v Irsku, z toho poslední dva roky na pozici asistenta ředitele PR. Když jsem se vrátil do Čech, zarazilo mě, nakolik je pracovní prostředí v Česku ve srovnání se západem zkostnatělé, ať se snažíte sebevíc, málokdy se vaše snahy zúročí, zatímco na západě se ctižádost vždy projeví povýšením nebo zvýšením mezd. Vydržel jsem v Česku pracovat tři roky, pak jsem uspěl ve výběrovém řízení na česky mluvícího pracovníka v bance a jsem zase v zahraničí. Tentokrát ale jen kousek od hranic, takže doma jsem mohl zůstat, Česko mám přeci jen stále moc rád,“ říká dvaačtyřicetiletý Roman z Chomutova.

Volných pracovních míst je v Sasku dostatek, uplatnění ale najdou jen Češi ovládající němčinu

Sasko je příchodu pracovníků z Česka nakloněno. Zejména ve velkých provozech bývá často slyšet češtinu, české zaměstnance najdete napříč hierarchií firmy. Čím výše však uchazeči míří, tím větší nároky na jejich němčinu zaměstnavatelé kladou. „Na pozicích v provozu, jako je operátor výroby, pracovník skladu, logistiky a podobně, stačí uchazečům němčina jen v základech. Tedy aby si uměli říct o dovolenou, aby pochopili, co se po nich na pracovišti chce. Některé firmy zaměstnávají německy mluvící Čechy, kteří fungují jako tlumočníci, ve většině společností jsou ale Češi sami za sebe. Proto je alespoň základní znalost němčiny důležitá,“ říká Robin Buc z agentury Starke Jobs.

Německy umí asi pětina Čechů, němčina z Česka postupně mizí

Podle údajů agentury Starke Jobs se německy domluví na 20 procent Čechů. „To zhruba odpovídá počtu těch, kteří se němčinu učili ještě v dobách, kdy byla na školách volitelná jako hlavní jazyk. S počátkem milénia vytěsnila němčinu angličtina, dnes se školství dopracovalo k módu výuky dvou cizích jazyků již od základní školy. Hlavním však zůstává angličtina, němčina je pouze jednou z dalších možností. Z Česka se tedy znalost němčiny pomalu vytrácí,“ míní Buc.

Hledání práce bez němčiny se nevylučuje, každá absolvovaná lekce ale zvyšuje šance na přijetí

V Evropě je němčina přitom vzhledem k počtu států, ve kterých je úředním jazykem, nejrozšířenější cizí řečí. Z průzkumů agentury Starke Jobs vyplývá, že aktivní němčinu ovládá pouze 6 procent Čechů, zatímco angličtinu na 10 procent. „Hovoříme v tomto případě opravdu o schopnosti plynulé konverzace. Alespoň nějaké znalosti němčiny má podle našeho zjištění 15 procent Čechů. Ani to není špatné číslo, když si vezmeme, že němčina není úplně jednoduchý jazyk. Uchazeči, kteří se kdy němčinu učili, mají při hledání práce v Německu daleko větší šance, než ti, kteří se němčině nikdy nevěnovali. Nikdy ale není pozdě. Pokud k nám přijde uchazeč, který německy nemluví, bude sice proces nalezení práce trvat déle, pokud tuto časovou prodlevu ale využije ke studiu němčiny, své šance uplatnit se na trhu práce v Německu mnohonásobně zvýší,“ dodává závěrem Beck.