Praha 11. července 2021 (PROTEXT) - Do Poslanecké sněmovny se vrací novela zákona o vydávání dokladů pro občany Evropské unie, kterou senátoři „obohatili“ o pozměňovací návrh, kterým se do veřejného zdravotního pojištění zahrnou i děti cizinců s dlouhodobým pobytem. Pojistné by za ně hradili rodiče.
Návrh poslance Václava Lásky prošel v Senátu s těsným rozdílem dvou hlasů. Sněmovna několik týdnů předtím podobný návrh pirátských poslanců Petra Třešňáka a Františka Kopřivy odmítla.
Otevírá se tím totiž možnost rozšiřovat české veřejné zdravotní pojištění o další cizince. Pojišťovnám tak hrozí vznik dalších nákladů ve výši stovek milionů korun ročně. A to v době, kdy sčítají škody po pandemii koronaviru.
Až doposud zákonodárci na návrhy rozšiřování pojištění o cizince neslyšeli. Naposledy tyto snahy odmítla vláda v roce 2012 a upozornila na rizika s tím spojená. Jde zejména o neúměrnou zátěž veřejného zdravotního pojištění a zdravotní a porodní turistiku.
Vládě dal posléze za pravdu i Ústavní soud, který svým čtyři roky starým rozhodnutím přesně definoval rozdíl mezi nárokem na ochranu zdraví a bezplatnou zdravotní péči. „Právo na ochranu zdraví je veřejným subjektivním právem náležejícím každému na území České republiky, právo na bezplatnou zdravotní péči na základě veřejného zdravotního pojištění je přiznáno pouze občanům,“ zdůvodnil rozhodnutí soudce Ústavního soudu Vojtěch Šimíček.
Podle analýzy ministerstva zdravotnictví z roku 2014 představuje zahrnutí dalších skupin cizinců do veřejného zdravotního pojištění velké riziko zneužívání a vznik zdravotní a porodní turistiky. Riziko zneužívání je podle analýzy tak velké, že je nutné držet cizince s dlouhodobým pobytem mimo systém veřejného zdravotního pojištění. Zdravotní pojišťovny odhadly dopady na systém na 750 milionů Kč ročně a náklady na vymáhání pohledávek kvůli nezaplaceným pojistným ve výši 250 milionů ročně.
Sněmovna a Senát se rozcházejí i v názoru na komerční zdravotní pojištění cizinců, které je v současné době potřeba k získání dlouhodobého pobytu. To přitom vede k celé řadě problémů. „Dnešní praxe je taková, že existují především ruskojazyčné sítě makléřů, kteří dají cizincům na výběr – buď chceš plnohodnotné pojištění, nebo pouze papír pro cizineckou policii. Většina si vybere papír, potřebný k získání pobytu. Ten je však v případě úrazu či nemoci prakticky bezcenný a pokryje jenom náklady na první ošetření ve výši například 20 000 korun. Poté je smlouva s cizincem vypovězena. Nemocnicím a lékařům tím vznikají dluhy, které se vykazují jako pohledávky za nepojištěnými cizinci,“ řekl nám zdroj, který je s nekalými praktikami pojišťování cizinců obeznámen. V tomto systému se ročně protočí zhruba 400 milionů korun. Z toho 200 milionů získají většinou menší pojišťovny a 200 milionů zůstane zprostředkovatelům.
Sněmovna proto navrhla návrat před rok 2006, kdy pojištění cizinců prováděla výhradně Pojišťovna VZP. „Napraví se tím desítky let trvající nespravedlnost, kdy lékaři nedostávají za akutní ošetření cizinců zaplaceno,“ řekl ve sněmovní rozpravě autor návrhu Miloslav Janulík, který má například ke svému návrhu kladné stanovisko od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Senátní návrh oproti tomu počítá se zřízením registru zdravotního pojištění cizinců. V něm se budou shromažďovat informace o tom, zda je cizinec pojištěný, či nikoliv. Podle řady poslanců jde však o bezzubé řešení, které pouze zvýší zbytečnou administrativu, aniž by tristní situaci s pojišťováním cizinců vyřešilo.
Laura Feketeová
Kontakt:
_480x270.jpg "Česká tajenka")
_480x270.jpg "Jak to dopadlo!?")
_480x270.jpg)