Praha 9. prosince 2021 (PROTEXT) - Do 20 let zdravotní konzultace pouze online? Než se tak stane, musí se telemedicína vypořádat s nedůvěrou pacientů i lepší bezpečností. Rozsáhlý globální výzkum společnosti Kaspersky mezi poskytovateli zdravotní péče a telemedicíny potvrzuje, že pandemie Covid-19 výrazně zvedla poptávku po online a telefonických konzultacích. Jak vyplynulo z odpovědí 389 poskytovatelů zdravotní péče z 36 zemí, telemedicínu zavedlo už 91 procent zdravotnických organizací, 44 procent ji začalo využívat po nástupu pandemie. Výzkumu se účastnilo i 5 zástupců českých organizací, jejichž odpovědi odpovídaly světovému trendu.
Podle průzkumu se 71 procent respondentů ze zdravotních zařízení z celého světa domnívá, že telemedicínské služby přinesou zdravotnímu sektoru v příštích pěti letech největší přidanou hodnotu. Telemedicína je v mnoha ohledech praktická a výhodná – jejími přednostmi jsou například okamžitý přístup k datům a péči, menší přenos nemocí mezi pacienty a zdravotníky nebo možnost rychlejší pomoci většímu počtu lidí za kratší dobu.
Tento pozitivní přínos souzní s reálnou lékařskou praxí. Téměř polovina organizací (42 procent) se shoduje, že většina jejich pacientů má větší zájem o vyšetření na dálku než osobně, protože je to pohodlnější. Další atraktivní vlastností telemedicíny je, že moderní technologie šetří čas a umožňují konzultace se zkušenějšími specialisty. Třetina (32 procent) zdravotníků se podle výzkumu dokonce domnívá, že do 20 let bude telemedicína převažující lékařskou péčí.
Přestože už dnes se velká část konzultací odehrává online a živě – tedy prostřednictvím videohovoru nebo chatu (51 procent), má tato oblast ještě řadu omezení a určující jsou potřeby, obavy a omezení na straně pacientů. Velký počet profesionálů z oblasti telemedicíny (74 procent), se setkal s případy, kdy pacienti odmítli videohovor se zdravotnickým personálem. Z 52 procent z důvodu ochrany soukromí nebo obav o svá data nebo kvůli důvěře k telemedicíně (33 procent). Dalšími důvody byly neochota komunikovat přes video (32 procent) a nedostatky v potřebném vybavení (30 procent).
Cenná data na zastaralých počítačích
O zajištění soukromí však nemají strach pouze pacienti – 81 procent poskytovatelů zdravotní péče uvádí, že lékaři v jejich organizaci vyjádřili obavy o ochranu údajů pacientů při diagnostice a péči na dálku, a pouze 36 procent respondentů je přesvědčeno, že jejich organizace má potřebná bezpečnostní opatření.
"Důvěra byla pro zdravotnictví vždy velmi důležitá. Ale dnes, kdy se stále víc zdravotnických organizací spoléhá při podpoře svých služeb na technologie a digitální nabídky, chtějí mít pacienti také jistotu ohledně ochrany svých zdravotních údajů. To znamená, že úroveň důvěry v tomto odvětví je neoddělitelně spjata se schopností poskytovatele zajistit bezpečnost citlivých informací, které shromažďuje, sdílí a uchovává,“ říká Evgeniya Naumova, výkonná viceprezidentka pro korporátní obchod společnosti Kaspersky.
Výzkum naopak odhalil, že třetina organizací (32 procent) v minulosti zažila nějaký kyberútok, konkrétně 33 procent z nich unikla data, 32 procent zaznamenalo DDoS útoky s cílem přetížit systém a 32 procent organizací čelilo ransomwaru, tedy zablokování dat za účelem získání výkupného. Tyto útoky můžou souviset i s tím, že část zdravotnických zařízení používá zastaralá zařízení, včetně neaktuálního softwaru. Na počítačích se zastaralým operačním systémem pracuje dokonce většina zdravotníků (74 procent). Ten se stává bezpečnostní slabinou a vstupním bodem kyberútočníků do organizace.
