Putinův první krok na Ukrajině připomíná obsazení Sudet, řekl německý historik

O skutečných plánech ruského prezidenta Vladimira Putina s Ukrajinou se může Západ zatím jen dohadovat, postup šéfa Kremlu je ale srovnatelný s obsazením československého pohraničí nacistickým Německem v říjnu 1938, které z Československa učinilo bezbranný stát.

V rozhovoru se zahraničními novináři to prohlásil německý vojenský historik Sönke Neitzel. Řekl také, že do roku 2014, kdy na východě Ukrajiny vypuklo povstání proruských separatistů a kdy Rusko anektovalo ukrajinský autonomní poloostrov Krym, se Kyjev na válku velmi dobře připravil, proto nyní ukrajinská armáda dokáže účinně klást odpor.

"Analýzy ukazovaly, že ruská armáda už není sovětská, že je modernizována, že má speciální síly, výsadkové jednotky a že během několika dní vyřadí ukrajinskou armádu a že komanda ovládnou Kyjev a zadrží ukrajinskou vládu," řekl Neitzel. "Teď vidíme, že akce speciálních jednotek selhaly a že Ukrajina se od roku 2014 na válku velmi dobře připravila," uvedl.

"Ukrajina sama viděla, že v roce 2014 byla vojensky bezbranná," řekl. Rusko tehdy bez odporu obsadilo Krym a na Donbasu ukrajinská armáda nedokázala proruské separatisty zastavit. Ukrajinci proto následný čas využili podle Neitzela na rekonstrukci armády, zatímco Němci nepochybovali o diplomacii.

Jádro obnovy ukrajinské armády je založeno na technologické pomoci Američanů a Britů, uvedl Neitzel. To, že je ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i v době invaze schopen poskytovat rozhovory přes mobilní telefon, je toho podle historika jasným důkazem. "Je to očividně díky americké šifrovací technologii," vysvětlil skutečnost, že Rusko nedokázalo ukrajinskou vládu připravit o komunikační spojení se světem. "Ukrajina má i zpravodajské informace od západních tajných služeb. Můžeme předpokládat, že ukrajinské drony operují na základě amerických informací," uvedl.

Dřívější pomoc společně se současnými dodávkami zbraní a vojenského materiálu a také s pomocí západních služeb umožňují Ukrajině účinně se bránit. "To vše vede k pozoruhodnému ukrajinskému odporu. Otázkou ale zůstává, jak dlouho to Ukrajina může vydržet. Víme, že i ukrajinské ztráty jsou vysoké, jsou jistě ve čtyřmístných číslech, určitě jsou však nižší než ruské," řekl Neitzel.

Nejasné je podle historika i to, jaké jsou Putinovy plány, pokud na Ukrajině nakonec zvítězí. "Ukrajinci Putina nesnášejí už teď a ti, kteří ho měli rádi, ho nyní také nenávidí. Ukrajina je druhá největší země Evropy, jak ji chce kontrolovat? Západní Ukrajina má navíc velkou tradici boje proti Sovětům," zmínil Neitzel nacionalistickou Ukrajinskou povstaleckou armádu (UPA) Stepana Bandery. UPA bojovala za druhé světové války proti Sovětům a také proti Němcům, na jejichž stranu se následně přidala.

"Putinovu strategii zcela neznáme, můžeme se jen dívat do mapy. První krok je očividně obsazení území východně od Dněpru, vojensky ho kontrolovat, a Ukrajinu odříznout od černomořského pobřeží," řekl Neitzel s tím, že k takovému postupu lze hledat historické paralely. "Tuto taktiku lze srovnat se Sudetami v roce 1938, kdy obsazení Sudet Německem znemožnilo Československu obranu a učinilo z něho bezbranný stát," uvedl s připomínkou postoupení československého pohraničí Německu. K tomu bylo Československo donucenou dohodou, na které se v Mnichově bez účasti českých diplomatů na jednání dohodli nacistický vůdce Adolf Hitler a italský diktátor Benito Mussolini s představiteli Británie a Francie Nevillem Chamberlainem a Édouardem Daladierem.

Možnosti, jak může Západ a NATO pomoci Ukrajině nad stávající rámec, jsou podle Neitzela omezené. "Bezletová zóna by znamenala vyhlášení války Rusku, a to se všemi následky včetně možné jaderné eskalace," řekl. Ke kontrole ukrajinského vzdušného prostoru by navíc NATO podle něj potřebovalo značnou leteckou sílu a potřebnou logistickou podporu, protože Rusko má vedle letadel i systémy protivzdušné obrany. Ty nejsou jenom na Ukrajině a v Rusku. "Ale také v Bělorusku a v (ruské exklávě) Kaliningradské oblasti, odkud by Rusko mohlo pohodlně sestřelovat letadla NATO," uvedl.

Řešení Neitzel nevidí ani v poskytnutí stíhaček sovětského původu Ukrajině, které má ve výzbroji například Polsko. "Bylo by to jen symbolické gesto," poznamenal.

Historik nepochybuje, že ruská invaze povede k posílení NATO, obzvláště na východním křídle. Za důležité považuje také to, aby na zvýšení své akceschopnosti pracovala i německá armáda.

"Německo nemůže stát vzadu. Je to bohatý stát s velkou armádou, ale Německo dosud (ve vojenské oblasti) hrálo menší roli než Itálie. Tak to nemůže být, musíme se srovnávat s Británií a Spojenými státy," řekl. Ani tak ale podle něj v dohledné době Evropa nedosáhne vlastní obranyschopnosti. "Evropa zůstane na USA závislá," dodal.