Vytápění ruským plynem či uhlím je již v současné době a za současných technologických i legislativních podmínek během pěti let možné nahrazovat geotermální energií. Využívat by se mohla například v malých soustavách dálkového vytápění a chlazení.
Může se tak stát významným a někde dokonce dominantním zdrojem tepla a chladu pro komerční využití v teplárenství, průmyslu, veřejném sektoru a developerských projektech. Vyplývá to ze studie, kterou ve čtvrtek novinářům představili zástupci Komory obnovitelných zdrojů energie, České geotermální asociace (ČGTA) a Asociace pro využívání tepelných čerpadel.
Studie s názvem "Země má energie na rozdávání - proč ji využíváme tak málo a jak to změnit?" shrnuje geotermální potenciál a rámcové podmínky jeho využití v ČR a rozpracovává čtyři možnosti pětiletého rozvoje sektoru do roku 2027. Autoři zároveň představili pět akčních bodů. Studie se zaměřuje na takzvané komerční využití geotermální energie a nezabývá se jejím využíváním pro individuální potřeby jednotlivých domácností.
"Geotermální energie je dostatek, stát však musí systematickou a cílenou podporou umožnit její rychlejší a masivnější využívání tak, aby odpovídala potřebám teplárenského sektoru a komerčním aplikacím s cílem v maximální možné míře využít jako náhradu za zemní plyn a uhlí právě tuto široce dostupnou, vysoce efektivní, čistou, stabilní, bezpečnou a především na jakýchkoliv externích vlivech nezávislou energii," uvedl člen předsednictva ČGTA Antonín Tym.
Podle studie je zcela jednoznačně nejperspektivnější technologií mělká geotermální energie využívající soustavy vrtů a vysokoteplotních čerpadel. Z pohledu technického potenciálu existují ještě větší možnosti využívání hluboké geotermální energie. "Významným aspektem mělké geotermální energie je pak také schopnost zároveň generovat chlad, jehož potřeba neustále roste a podle některých odhadů již v roce 2050 by měla spotřebovaná energie na chlazení převýšit spotřebu energie na vytápění," dodal Tym.
Potenciál geotermální energetiky se v Česku pohybuje na úrovni evropského průměru. To v praxi znamená, že je dostatečný, aby z významné části nahradil fosilní paliva, vyplývá ze studie. Stát by pro rozvoj geotermální energie měl podle autorů studie například legislativně definovat výstavbu obnovitelných zdrojů jako veřejný zájem nebo prohlásit geotermální zdroje za strategické zdroje pro oblast teplárenství a ve spolupráci s průmyslem masivně podpořit rozvoj těchto zdrojů. Zároveň by měl zrychlit přípravu a přijetí potřebné legislativy a finančních pobídek pro komerční projekty mělké a střední geotermie.
Strategický scénář studie počítá s tím, že v horizontu příštích pěti let by se mohly ročně vytvořit geotermální vrty s instalovaným výkonem přes 100 megawattů (MW). Běžná hloubka vrtů by mohla přesahovat 500 metrů.
_480x270.jpg "Česká tajenka")
