Bývalý americký prezident Bill Clinton dorazil včera večer do Prahy, kde se v úterý zúčastní konference Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě, která připomene 25 let od vstupu Česka do NATO. Na síti X to uvedl zpravodajsko-informační portál o Severoatlantické alianci a bezpečnostní problematice natoaktual.cz.
Clinton byl prezidentem USA mezi roky 1993 a 2001. Do Prahy přijel na pozvání českého prezidenta Petra Pavla. Konferenci pořádá spolek Jagello 2000, ve Španělském sále na ní kromě Clintona promluví nejvyšší čeští ústavní činitelé nebo bývalý generální tajemník NATO George Robertson. Organizátoři konference upozornili na to, že na začátku svého prvního funkčního období Clinton poprvé v dějinách nastínil vizi Evropy bez konfliktů, nerozdělené a demokratické.
Clinton navštívil Prahu několikrát. Poprvé do českého hlavního města přijel v roce 1970 jako čtyřiadvacetiletý student. V lednu roku 1994 pak už jako 42. prezident USA při setkání s tehdejším českým prezidentem Václavem Havlem oznámil, že rozšíření NATO není otázkou jestli, ale kdy. V říjnu 2001 se v Praze zúčastnil mezinárodní konference Fórum 2000, v listopadu 2005 setkání Madridského klubu a v prosinci 2011 přijel na státní pohřeb Václava Havla.
Letošní jedenáctý ročník konference Naše bezpečnost není samozřejmost má podle organizátorů nejen zhodnotit čtvrtstoletí členství ČR v NATO, ale zaměří se také na budoucnost aliance v kontextu dynamického vývoje bezpečnostního prostředí a hrozeb. NATO si 4. dubna bude připomínat 75 let od svého založení.
Na Pražském hradě promluví také prezident Petr Pavel, premiér Petr Fiala (ODS), ministryně obrany Jana Černochová (ODS) nebo ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti). Tradiční politické diskuse se zúčastní také představitelé opozičních hnutí ANO Karel Havlíček a SPD Radim Fiala.
Česká republika se stala členem NATO společně s Polskem a Maďarskem 12. března 1999. Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM) zveřejněného loni v září jsou s členstvím ČR v NATO spokojeny dvě třetiny Čechů. Nespokojenost projevilo 26 procent respondentů.
