Eiffelova věž má zavřeno, stávkuje se a demonstruje

Několik tisíc lidí v pátek v centru Paříže demonstruje proti kontroverzní penzijní reformě prezidenta Emmanuela Macrona, uvedla agentura AFP. Protesty svolaly odborové svazy i do dalších měst. Zákony spjaté s reformou v pátek projednává vláda.

V Paříži demonstranti, pochodující od náměstí Republiky k náměstí Svornosti, kráčeli za transparentem s nápisem, že na Macronově reformě "všichni prodělají, (zatímco) na odchodu do penze v 60 letech všichni vydělají". Výrazně zastoupeni byli učitelé.

"Všichni pochopili jednu věc: že budeme pracovat déle. Přinejmenším do 64 let, dokonce i déle," kritizoval reformu předák odborové ústředny CGT Philippe Martinez. "Rozhodně ne," odvětil na otázku, zda páteční protesty a stávky představují poslední čestný boj. Jiný odborový předák, Yves Veyrier z FO, předpověděl "měsíce a měsíce" dalšího odporu, dokud chystaná reforma nebude velice rozsáhle pozměněna.

Protesty se konají také v Toulouse, Marseille, Montpellier či přístavním městě Le Havre.

V Paříži musela být uzavřena Eiffelova věž, jedna z hlavních turistických atrakcí města, protože část zaměstnanců se podle listu Le Parisien přidala ke stávce.

Dopravní odbory nachystaly nové vyhrocení již přes 50 dní trvající stávky, jež se v posledních dnech poněkud utišila. Lidé dojíždějící do práce v metropoli se tak znovu potýkali s výpadkem příměstských vlaků a pařížské podzemky.

"Jistě, je to komplikace, ale souhlasím se stávkujícími a byla bych ráda, kdyby se ke stávce přidaly i další profese," řekla AFP zdravotní sestra Audrey (34), která kvůli zrušenému vlakovému spoji na tři hodiny uvázla v Lille.

Podpora protestům zůstává vysoká: 70 procent Francouzů se podle zveřejněných výsledků průzkumu společnosti BVA domnívá, že protesty by měly pokračovat.

AFP připomněla, že páteční protesty představovaly sedmou společnou akci odborových centrál od propuknutí konfliktu 5. prosince. Další má následovat 29. ledna.

Francouzská vláda chce už v únoru předložit parlamentu plán, který by umožnil přechod na univerzální, "bodový" penzijní systém. Ten současný, který zahrnuje 42 speciálních režimů s výhodami pro jisté skupiny, považuje za příliš komplikovaný a nespravedlivý. S reformou kromě zaměstnanců železnic a městských dopravních podniků nesouhlasí také učitelé, policisté, hasiči, justiční pracovníci či zaměstnanci kulturních institucí.

Macron považuje změny v penzijním systému za klíčové pro svůj plán přizpůsobit Francii globalizované ekonomice 21. století. Tvrdí, že dosavadní systém je nespravedlivý, zastaralý a příliš nákladný pro zemi. Odbory ale namítají, že nový systém ohrožuje těžce vybojovaná práva pracujících a ublíží nejchudším.