Evropská komise ve středu zažalovala Česko a Polsko u Soudního dvora Evropské unie kvůli tomu, že nedovolují cizincům z Evropské unie vstupovat do politických stran. Podle unijní exekutivy tím obě země omezují jejich právo kandidovat v místních a evropských volbách za stejných podmínek, jaké mají čeští a polští občané. Komise o tom informovala na svém webu.
Česko a Polsko jsou podle Bruselu jedinými zeměmi sedmadvacítky, jejichž právní předpisy členství v politických stranách občanům jiných států unie zakazují. Komise dospěla k názoru, že tím porušují ustanovení unijní smlouvy, které zakazuje diskriminaci na základě státní příslušnosti.
"Evropští občané, kteří si přejí uplatňovat svá politická práva v jiných členských státech EU, by měli mít možnost tak činit bez omezení. Zejména by měli mít možnost kandidovat v místních a evropských volbách v členském státě bydliště, a to za stejných podmínek jako státní příslušníci daného členského státu," uvedla ve středu komise s tím, že "podporuje aktivní účast všech občanů EU na demokratickém procesu".
Komise se českým omezením zabývá již od roku 2012, kdy formálně zahájila řízení pro porušování unijních pravidel. Česko však podle unijní exekutivy na opakované výtky reagovalo tvrzením, že jeho zákony jsou v souladu se společnými předpisy evropského bloku. Naposledy adresovala EK do Prahy dopis s dotazem na nejnovější vývoj loni v prosinci, podle komise však zůstal bez uspokojivé odpovědi. Podobně tomu je i v případě Varšavy.
Unijní soud v Lucemburku nyní žalobu posoudí a bude mít možnost vyslechnout argumenty všech stran. Vzhledem k obvyklým lhůtám se dá očekávat vydání verdiktu nejdříve příští rok. Pokud žalobu shledá oprávněnou, může Česku a Polsku nařídit , aby své právní předpisy upravily. Jestliže to země odmítnou, má komise možnost soud požádat, aby jim udělil vysoké pokuty.
Sdružování v politických stranách upravuje v České republice zákon číslo 424/1991, který používá termín občan, avšak jak upozorňuje ve své studii z roku 2015 Parlamentní institut (servisní organizace Sněmovny a Senátu), není v předpisu výslovně uvedeno, že se jedná o státního občana ČR. Stanovy některých politických stran (například ČSSD, ANO, KSČM nebo TOP 09) však státní občanství ČR jako podmínku členství stanovují.
Většinový právní názor tvrdí, že členství v politických stranách na občanství ČR vázáno je, a v minulosti se tím zabýval i úřad veřejného ochránce práv. "... zákon o sdružování v politických stranách a hnutích toto právo přiznává pouze občanům ČR. Ani občané EU, kteří v ČR získají povolení k trvalému pobytu, se tak nemohou stát členy politické strany. Ve volbách jsou tak znevýhodněni. V případě voleb do Evropského parlamentu, kdy mohou své kandidáty nominovat výhradně politické strany, jsou tak cizinci z jiných zemí EU s pobytem v České republice přímo diskriminováni," stojí ve stanovisku ombudsmanky z roku 2014.
_480x270.jpg)
