Na záchraně zvířat v požáry sužované Austrálii se nepodílí jen člověk. Srdnatou práci odvádí v Sydney také čtyřletý anglický špringršpaněl jménem Taylor. Ten vycítí pach koalí srsti nebo výkalů známých jako scat a podle toho najde osamoceného koalu na stromě.
"Koala, hledej!" zvolá cvičitel Ryan Tate na svého psa, který se okamžitě rozběhne po vyhořelé krajině a hledá stopy zraněného nebo opuštěného vačnatce. Za nalezení každého zvířete pak dostane tenisový míček na hraní nebo pamlsek.
Jen ve státě Nový Jižní Wales mají rozsáhlé a intenzivní požáry na svědomí 30 procent celkové populace koalů, uvádějí úřady. Pochopitelně pak mizí i jejich přirozené prostředí eukalyptových stromů, které jsou pro ně životně důležitou stravou i přístřeším.
Tate tak se svou vycvičenou fenou Taylor pomáhá hledat jedince, kteří zůstali bez domova a potřebují pomoc. "V ideálních podmínkách, kde je klidné ovzduší a pach zvířete klesne ze stromů až na zem, je (koaly) dokáže Taylor vycítit a sedne si přímo pod strom, čímž nám ukazuje, kde jsou," cituje cvičitele zpravodajská agentura Reuters.
Pokud nejsou podmínky ideální a fouká třeba silný vítr, jsou psi jako Taylor (v Austrálii jich je celkem osm) vytrénovaní, aby vystopovali výkaly koalů. Odborníci pak na základě místa nalezení oblast prohledají a většinou zvíře najdou, tvrdí Tate. Většinu koalů, které se svou fenou našel, převezl do koalí nemocnice v Port Macquarie, jež se momentálně stará o desítky zraněných jedinců.
Záchrana byť jen jednoho koaly je zásadní, upozorňuje server CBS News. Huňatí vačnatci se totiž nemnoží moc rychle a může trvat až sto let, než se kriticky zasažená populace nadobro vzpamatuje. Pomoc psů tedy pečovatelé zraněných zvířat oceňují, a to i z toho důvodu, že "koalové jsou velmi diskrétní. Umějí se velice dobře skrýt, obzvlášť když jsou traumatizováni," řekla prezidentka nemocnice Port Macquarie Sue Ashtonová.
_480x270.jpg "Česká tajenka")
_480x270.jpg "Jak to dopadlo!?")
