Kuba a Spojené státy obnovily jednání o migraci, která přerušily v roce 2018. Čtvrteční schůzka jejich náměstků ministrů zahraničí ve Washingtonu byla zároveň prvním setkáním na vysoké úrovni od nástupu amerického prezidenta Joea Bidena do úřadu před víc než rokem. Informovala o tom agentura AFP.
Americká strana rozhovory náměstka kubánského ministra zahraničí Carlose Fernándeze a náměstkyně Emily Mendralaové z amerického ministerstva zahraničí blíže nekomentovala. Kubánské ministerstvo zahraničí mimo jiné uvedlo, že Havana při nich vyzvala Washington, aby začal znovu "plně dodržovat" bilaterální migrační dohody.
Kubánská vláda kritizuje Spojené státy, že nevydávají minimálně 20 tisíc víz ročně pro Kubánce, jak se podle ní obě země dohodly v roce 2017. Za předchozího prezidenta Donalda Trumpa USA zastavily konzulární služby na velvyslanectví v Havaně, když z ambasády v září 2017 stáhly téměř veškerý personál kvůli údajným akustickým útokům (kauza zvaná havanský syndrom). Na zdravotní potíže si v dalších letech stěžovaly američtí činitelé i v jiných zemích, včetně Rakouska, Německa nebo Číny, ale i vyšetřování CIA letos v lednu došlo k závěru, že nešlo o cílenou nepřátelskou akci.
V posledních letech museli Kubánci, kteří chtěli emigrovat do USA, například v rámci sjednocování rodin, žádat o víza na ambasádách v Kolumbii či Guyaně. Letos v březnu USA oznámily, že konzulární služby v Havaně v omezené míře obnoví. Podle AFP se tak ale zatím nestalo.
Počty Kubánců, kteří utíkají ze své země, v posledních měsících výrazně rostou. Důvodem je zhoršení ekonomické krize na Kubě i v důsledku pandemie covidu-19 a zesílené represe komunistického režimu vůči jeho odpůrcům. Podle amerického celního úřadu uteklo do USA od loňského října do března přes mexickou hranici na 78 tisíc Kubánců, což je víc než dvojnásobek ve srovnání s posledním masovým exodem z Kuby z léta 1994. Tehdy Kubánci prchali do USA také kvůli hospodářské krizi, způsobené rozpadem Sovětského svazu, který Kubě výrazně ekonomicky pomáhal. Takzvaným balseros (ze španělského balsear - plout na voru) tehdejší lídr Fidel Castro v útěku nebránil a jen v srpnu 1994 tak uprchlo asi 35 tisíc Kubánců.
Největší vlna uprchlíků z Kuby za komunistického režimu zaplavila v roce 1980 jih Floridy, kam tehdy za pět měsíců přijelo na 125 tisíc Kubánců. Takzvaný exodus z Mariel byl ale dohodnutou akcí mezi prezidenty USA a Kuby po nahromadění tisíců Kubánců na peruánské ambasádě v Havaně.
Pravidelná kubánsko-americká jednání o migraci přerušil v roce 2018 tehdejší prezident Trump, který obnovil tvrdou linii vůči kubánskému režimu po znovunavázání diplomatických vztahů jeho předchůdcem Barackem Obamou. Trump opět zpřísnil sankce, které Obama začal zmírňovat.
_480x270.jpg "Česká tajenka")
