Led na severním pólu do roku 2050 během některých letních sezon roztaje, nezabrání tomu ani splnění ctižádostivých cílů ke snížení emisí oxidu uhličitého. Uvádí to podle agentury DPA studie vedená výzkumníkem Dirkem Notzem z Hamburské univerzity.
"Pokud emise celosvětově rychle a významně snížíme, a tak dosáhneme cíle dvou stupňů Celsia, stejně bude arktický led ještě před rokem 2050 během letních měsíců stále častěji výrazně roztávat," řekl Notz, který zmínil závazky v pařížské dohodě z roku 2015. Ta si za cíl v boji s globálním oteplování klade udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně v porovnání s teplotou v předindustriálním období.
"Překvapilo nás to," řekl Notz o zjištění, že ani splnění klimatických cílů roztávání polárních ledovců nezabrání. Studii, která vychází z analýzy 40 klimatických modelů, vědci zveřejnili v odborném časopise Geophysical Research Letters.
Notz považuje Arktidu za hlavní dějiště klimatických změn. Mořský led totiž reaguje velmi citlivě na oteplování planety. Každá tuna oxidu uhličitého, která se do ovzduší dostane, znamená roztátí tří metrů krychlových ledu, poznamenal Notz.
Pokud lidstvo dosáhne cíle dvou stupňů Celsia, bude pravděpodobně led na severním pólu do roku 2050 během lét výrazně roztávat. Jestliže se oteplení klimatu podaří udržet do 1,5 stupně Celsia, bude severní pól bez ledu výjimkou, domnívá se Notz. "Pravděpodobně je už příliš pozdě," dodal vědec ke klimatickým opatřením.
_480x270.jpg)
_480x270.jpg "Hvězdy na cestách")
