Světová zdravotnická organizace (WHO) reagovala na počátku loňského roku příliš pomalu na první varovná znamení možného ohrožení zdraví kvůli šíření koronaviru. K tomuto závěru dospěla podle agentury DPA nezávislá expertní komise, která vznikla z popudu samotné WHO. Ze zprávy komise dále vyplývá, že mnoho vlád loňský únor promrhalo místo toho, aby přijaly opatření proti šíření viru SARS-CoV-2, který ve světě způsobil zdravotnickou a hospodářskou katastrofu s dalekosáhlými sociálními důsledky.
"Komise dospěla k závěru, že systém ve své nynější podobě není vhodný k tomu, aby zabránil vzniku pandemie z nového a vysoce nakažlivého původce, který se může objevit každým okamžikem," stojí ve zprávě zveřejněné ve středu.
Čína na konci prosince 2019 informovala o výskytu většího množství případů neznámé plicní nemoci. WHO vyhlásila teprve 30. ledna "nouzový stav mezinárodního rozsahu", což je nejvyšší stupeň varování, který zavazuje jednotlivé země k přijímání preventivních opatření.
Až 11. března 2020 pak WHO začala oficiálně hovořit o pandemii. To sice nemá podle pravidel WHO žádné konkrétní důsledky, ale zpětně se to ukázalo jako psychologicky významný posun, který vlády uvedl do skutečného stavu pohotovosti.
Experti ve zprávě rovněž uvedli tři požadavky k okamžitému přitvrzení boje proti koronavirové pandemii. Za prvé mají bohaté země s dostatkem očkovacích látek do září poskytnout miliardu dávek vakcín 92 chudším zemím. Druhým požadavkem je, aby farmaceutické firmy dobrovolně poskytovaly více licencí na výrobu vakcín. Pokud se výroba v příštích třech měsících ani tak neoživí, má přijít na řadu okamžité zrušení patentů.
Třetím požadavkem je, aby nejbohatší státy ze skupiny G7 okamžitě uvolnily 60 procent z chybějících 19 miliard dolarů (zhruba 400 miliard korun) na program ACT Accelerator, který má organizovat výzkum a globální distribuci vakcín, léků a testů.
_480x270.jpg)
