Koronavirová krize je vhodným momentem pro přehodnocení priorit a lidstvo se po ní nemůže vrátit ke starým politickým a ekonomickým systémům. V eseji publikované americkým deníkem The New York Times (NYT) tento názor vyjadřuje papež František. Podle hlavy katolické církve musí svět "zpomalit" a nalézt lepší způsob soužití. Nyní je prý více rozdělený než v minulosti, ačkoli je více propojený.
"Toto je chvíle pro velké sny, pro přehodnocení našich priorit: čeho si ceníme, co chceme, co hledáme," píše František. "Nemůžeme se vrátit k falešným zárukám politických a ekonomických systémů, které jsme měli před krizí," pokračuje 83letý rodák z Buenos Aires.
Svět podle něj potřebuje hospodářské modely, které poskytnou všem přístup k základním potřebám, jako jsou půda, střecha nad hlavou a práce. Politika by zase z jeho pohledu měla "integrovat a vést dialog s chudými, vyloučenými a zranitelnými". "Musíme zpomalit, ohlédnout se a navrhnout lepší způsoby společného života na této planetě," míní papež.
Slova publikovaná ve čtvrtek na webu NYT jsou převzatá z nové knihy, která je společným dílem Františka a jeho životopisce Austena Ivereigha. Dílo s názvem Let Us Dream vychází příští úterý a podle nakladatelství Simon & Schuster se jedná o "povznášející a praktickou knihu", která vysvětluje, proč současný svět potřebuje zásadní změny.
Kritika protestů
Podle čerstvě zveřejněné eseje pandemie odhalila paradox, "že ačkoli jsme více propojení, jsme také více rozdělení". Stejně vážných krizí, jako je ta způsobená šířením koronaviru, je přitom podle papeže nespočet. "Jen jsou od některých z nás tak vzdálené, že se můžeme tvářit, jako by neexistovaly," uvádí, načež odkazuje na krvavé konflikty v různých koutech světa, chudobu či na klimatickou změnu.
František kromě toho v textu komentuje i zavádění karanténních opatření, většina vlád podle něj postupovala zodpovědně, když přistoupily k tvrdým krokům ve snaze potlačit šíření viru. Papež následně kritizuje protesty proti restrikcím a nedodržování pravidel. Odmítá, že by "opatření, která vlády musí zavést pro dobro lidu", představovala útok na osobní svobody.
"Pro některé je příliš snadné vzít jistou myšlenku, v tomto případě osobní svobodu, a proměnit ji v ideologii, vytvořit prizma, skrze které posuzují veškeré dění," míní hlava katolické církve.