Syřané v neděli zvolí poslance příštího parlamentu. Budou to už třetí volby pořádané za války, která trvá od roku 2011, připravila o život na 380 tisíc lidí, vyhnala z domovů miliony Syřanů a přivedla hospodářství do katastrofálního stavu. Stejně jako při volbách v letech 2012 a 2016 se ani tentokrát neočekává, že by hlasování přineslo změnu mocenských poměrů a ohrozilo monopol Socialistické strany arabské obrody (Baas).
Volby se konají v době, kdy prezident Bašár Asad ukončil dvě desetiletí své vlády a vstoupil do třetího. Budou na zhruba 70 procentech syrského území, tedy v provinciích, jež kontroluje vláda, a jenom v některých regionech těch provincií, kde má Damašek kontrolu pouze částečnou, což se týká Idlibu, Hasaky a Rakky. Letos se původně mělo volit v dubnu, ale kvůli epidemii covidu-19 bylo hlasování dvakrát odloženo.
Sýrie pořádáním voleb znovu ignoruje rezoluci Rady bezpečnosti OSN číslo 2254 z roku 2015, jež předpokládá, že parlamentní a prezidentské volby se budou konat až po reformě ústavy. Ve srovnání se situací z roku 2015, tedy před vstupem Ruska do bojů, kdy Damašek kontroloval jenom 15 procent Sýrie, je pro režim úspěchem skutečnost, že nyní se může volit na 70 procentech území, uvedl blízkovýchodní zpravodajský server Al-Bavába sídlící v Jordánsku. Většina západních států výsledky syrských voleb neuznává a naléhá na Damašek, aby splnil rezoluci 2254, která počítá s tím, že po změně ústavy se uspořádají volby pod dohledem OSN.
Od roku 2012 už není celoarabská Baas považovaná za jedinou možnou vládní stranu. Letos dala větší volnost při výběru kandidátů do 250členného Lidového shromáždění, které tvoří jednokomorový parlament, v němž je několik desítek křesel vyhrazeno nezávislým. Jak uvádí Al-Bavába za války Baas přišla o mnohé stoupence zejména kvůli způsobu řešení krize a také kvůli odchodu mnoha členů, takže potřebuje svou základnu posílit.
O parlamentní křesla se v 15 volebních okrscích uchází 2100 lidí, mezi nimi i několik prorežimních podnikatelů, na něž se vztahují západní sankce, a dále velitelé ozbrojených skupin, které podporují Damašek. K nim patří například velitel milicí působících v Hamá Fádil Varda nebo velitel baasistických brigád z Latákíje Básil Súdán.
Spojuje je válečná účast
Ve zprávě Evropského univerzitního institutu k minulým volbám se uvádí, že Baas měla rozhodující slovo při předběžném výběru kandidátů a po volbách se podíl jejích členů v parlamentu ještě zvýšil. Do parlamentu se dostali kromě provládních kmenových vůdců, podnikatelů a duchovních, kteří se volí jako nezávislí, rovněž zástupci nových sociálních kategorií - velitelé milicí nebo příbuzní padlých. "Tyto nováčky spojuje válečná účast. Změny v sociálním složení poslanců byly patrné zejména v oblastech, které prožily těžké boje - Halab (Aleppo), Dará, Dajr az-Zaur, Rakka nebo venkovské části provincie Damašek. Mnoho změn naopak nezaznamenaly regiony, které byly nejtěžších bojů spíše ušetřeny - město Damašek, provincie Latákíja a Tartús.
"Parlament z let 2016-2020 měl podobu válečné rady a odpovídal třem prioritám režimu v době bojů - vyzdvihnout své nejaktivnější stoupence a s jejich pomocí vyhrát, udržet při životě státní instituce a zahrnout nové společenské skupiny, například příbuzné válečných obětí, a tím si udržet širokou základnu zejména mezi menšinami.
K vládním cílům pro příští roky se připojuje nutnost postavit se sankcím, posílit roli podnikatelů a v době ekonomické krize dát velký prostor "politickým finančníkům".
Politici slibují
Syřané se potýkají s prudce rostoucí inflací a propadem kurzu místní libry. Mnoho kandidátů proto založilo kampaň na slibu, že zlepší životní úroveň. Další pak na příslibu rekonstrukce míst zničených boji, opravy infrastruktury a vytvoření podmínek pro návrat uprchlíků. "Za války se kladl důraz na bezpečnost, teď se stala prioritou ekonomika. Lidé zvolí toho, kdo slíbí lepší život," citovala agentura AFP tlumočnici Abír Díbahovou.
Hlasy budou Syřané moci odevzdat v 7313 volebních místnostech, z nichž mnohé nebyly ještě při minulých volbách otevřeny, protože se nacházely v oblasti bojů. Účastnit se mohou i občané, kteří odešli ze svých domovů a žijí nyní na území, jež vláda nekontroluje - budou tam pro ně zřízeny volební místnosti. Ti, kteří jsou v cizině, ale volit nemohou.
Na billboardech lemujících damašské ulice bylo možné spatřit i fotografie lidí, na něž se vztahují západní sankce. Patří k nim poslanec Muhammad Hamšú, který obhajuje mandát a za podporu Asada je na sankčním seznamu od roku 2011. O křeslo se uchází i Chálid Zubajdí, na něhož se vztahují jak sankce USA, tak Evropské unie a to za získání vládního kontraktu na vybudování luxusního turistického centra u damašského letiště.
Očekává se, že příští syrský parlament schválí kandidáty pro nové prezidentské volby, které jsou naplánovány na příští rok, přičemž každý uchazeč musí získat podpisy nejméně 35 poslanců.
