Prezident stvrdil úpravy přesčasů lékařů a prací na dohody nebo z domova
Zákoník práce zavede spornou možnost další přesčasové práce ve zdravotnictví. Přesnější vymezení, a tím předvídatelnost, získají práce na dohody. Zaměstnavatelé navíc budou moci dávat paušální náhradu nákladů lidem, kteří pracují z domova. Na kratší úvazky nebo na práci na dálku získají nárok rodiče s dětmi do devíti let věku. Změny přinese novela zákoníku, kterou dnes podepsal prezident Petr Pavel. O jeho podpisu informoval Hrad. Některé úpravy by měly být účinné od října, což kritizovala Hospodářská komora, další od ledna. Předloha dále nastavuje pravidla pro elektronickou komunikaci mezi zaměstnavateli a zaměstnanci.
Kvůli ustanovení o dodatečných dobrovolných přesčasech zdravotníků část lékařů pracujících v nemocnicích pohrozila, že je přestane sloužit. Do novely se dostalo poslaneckou úpravou a má platit do konce roku 2028. V současnosti se takové přesčasy řeší s ohledem na nedostatek lékařů zejména v menších nemocnicích dohodami, což už nebude možné. Kritici poukazují na to, že úprava umožňuje zhruba zdvojnásobit počet přesčasových hodin u lékařů či záchranářů. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) už dříve uvedl, že je třeba celý systém reformovat ke "standardnímu fungování", aby lékařům vyhovoval.
Podstatná část předlohy vychází z dvojice unijních směrnic o předvídatelných pracovních podmínkách a o rovnováze mezi prací a rodinou. Za jejich pozdní začlenění do právního řádu hrozí Česku postih.
Takzvaným dohodářům bude zaměstnavatel podle předlohy zpravidla nejméně tři dny předem plánovat pracovní dobu a bude ho o tom písemně informovat. Senát neúspěšně prosazoval zmírnění zadávání práce tři dny dopředu s ohledem na potřeby sezonních prací. Pracovníci na dohody by podle novely také měli mít od příštího roku dovolenou i příplatky za práci o svátcích, víkendech, v noci nebo ve ztíženém prostředí. Při placení odvodů budou pobírat ošetřovné. Po půl roce u firmy by dohodáři navíc mohli žádat o běžnou pracovní smlouvu.
Lidé pracující na dálku by podle předlohy mohli dostávat od zaměstnavatele náhradu ve výši prokazatelných nákladů, nebo paušální částkou za plyn, elektřinu či vodu. Hodinovou částku, která nebude podléhat dani, stanoví ministerstvo práce a sociálních věcí podle údajů statistiků zpravidla od ledna na kalendářní rok ve vyhlášce. Zaměstnavatel by ale mohl dávat i vyšší sumu. Novela připouští i třetí variantu, podle níž by zaměstnanec nedostával při práci z domova na zvýšené náklady provozu obydlí nic.
Lidé s dětmi do devíti let či pečující o blízké budou mít podle novely nárok na kratší úvazek, práci na dálku či jiné uspořádání pracovní doby. Zamítnutí by jim zaměstnavatel musel zdůvodnit. Těhotným ženám či rodičům dětí do jednoho roku nebude moci nařídit práci přesčas.
Některé výhody se týkají také pracovníků ve státní službě, ve služebním poměru v bezpečnostních sborech a vojáků. Například vojákům a pozůstalým po nich předloha zvýší náhrady při služebních úrazech a nemocech z povolání. Místo násobků minimální mzdy se bude při výpočtu vycházet z násobků průměrné mzdy v národním hospodářství, tedy ze stejného základu jako u zaměstnanců.
