Zrušení školkovného jde podle školských odborů proti rodinné politice
Zrušení takzvaného školkovného by podle školských odborů bylo asociálním krokem, který by odporoval rodinné politice a podpoře mladých rodin. ČTK to dnes řekli předseda a místopředsedkyně odborářů ve školství František Dobšík a Markéta Seidlová. Zrušit daňovou úlevu za umístění dítěte do předškolního zařízení navrhuje vláda jako součást konsolidačního balíčku veřejných financí. Naopak podle Lucie Slejškové z organizace EDUin a Daniela Münicha z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu školkovné rodinám s nízkými příjmy nepomáhá a rodiny s vysokými příjmy slevu nepotřebují.
Zrušení školkovného navrhuje vláda jako součást konsolidačního balíčku, který dnes představili členové kabinetu. Už dříve navrhli tuto daňovou úlevu zrušit členové Národní ekonomické rady vlády (NERV). Platba za školku se nyní rodičům vrací jako sleva na daních. Uplatnit ji mohou v daňovém přiznání za předchozí rok. Sleva je ve výši výdajů na poplatky za školku, nejvýš může být ve výši zákonné minimální měsíční mzdy.
"Je to protirodinná a protisociální politika," okomentovala návrh na zrušení slevy na daních Seidlová. Daňovou úlevu za umístění dítěte do předškolního zařízení mohou podle místopředsedkyně nyní využívat všichni zaměstnanci. Její konec tak podle ní může některým rodinám ztížit placení poplatků za navštěvování mateřských škol. Zrušení školkovného tak podle odborářů zatíží rodiny, přičemž do státního rozpočtu přinese desítky milionů korun. Dobšík doplnil, že cílem zavedení školkovného bylo mimo jiné zvýšení porodnosti. Tu je potřeba dále podporovat, a to zvláště v době, kdy vláda mluví o nutnosti důchodové reformy, řekl.
Podle Slejškové naopak zrušení daňové úlevy finanční situaci rodin předškoláků zásadně neovlivní. Slevu totiž podle ní mohou nyní uplatňovat pouze lidé se středně vysokými a vysokými příjmy. Ti budou podle Slejškové děti do školek posílat pravděpodobně i nadále, přestože to pro ně bude dražší.
Nízkopříjmové rodiny podle ní školkovné nepodporuje, víc jim může pomoct dostatek míst v mateřských školách, míní. Umístění dětí do školek umožňuje rodičům chodit do práce, díky čemuž se sníží čerpání sociálních dávek a zvýší příjmy státního rozpočtu, řekla. Podobně se vyjádřil i Münich, který zároveň upozornil na to, že v některých regionech je míst ve školách nedostatek.
Rovněž podle ekonomů z Národní ekonomické rady vlády (NERV) pomáhá školkovné jen rodinám s vyšším příjmem. "Tuto slevu si dnes mohou odečítat pouze ti rodiče, kteří vydělávají dostatečně na to, že i po uplatnění slev na poplatníka, děti a nepracující manželku mají dostatečně vysokou daňovou povinnost, ze které mohou slevu na dani za školkovné uplatnit," uvedli loni v odůvodnění, proč jsou pro zrušení školkovného.
Podle advokační expertky organizace Society for All (SOFA) Lenky Hečkové je školkovné plošnou neadresnou dávkou. Podpora státu rodinám a dětem by ale podle odbornice měla být efektivní a cílená. "Ruku v ruce se zrušením školkovného by měla jít úvaha, kde by taková podpora byla efektivní a jak ji nejlépe zakotvit. Mohlo by jít například o plošné odpuštění školkovného pro rodiny pobírající dávky," navrhuje Hečková. Nezisková organizace SOFA, která dříve fungovala pod názvem Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání, se věnuje vzdělávání a pomoci ohroženým dětem.
Vláda dnes avizovala zrušení 22 daňových výjimek. Vedle zrušení školkovného k nim patří mimo jiné snížení slevy na dani na manželku, která se omezí na manžela či manželku pečující o dítě do tří let věku, nebo zrušení osvobození nepeněžních benefitů zaměstnancům.
