V Česku klesl počet svateb meziročně o pětinu, vliv měla epidemie

V Česku letos výrazně ubylo svateb. Životní plány Čechů a Češek ovlivnila koronavirová epidemie, nařízená omezení a nouzový stav. Počet sňatků v prvních třech čtvrtletích letoška poklesl meziročně asi o pětinu. Nejvýraznější propad nastal v březnu a dubnu. Útlum z jara se nepodařilo vykompenzovat ani v ostatních měsících, i když únor, srpen a říjen byly letos na svatby bohatší než loni. Údaje v pondělí na on-line tiskové konferenci představila Terezie Štyglerová z Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Podle ní se za prvních deset měsíců roku 2020 uskutečnilo v Česku 38 tisíc svateb, tedy asi o 10 tisíc méně než v loňském roce. I kdyby byl počet sňatků v listopadu a prosinci o nadprůměrný, úrovně předešlých let už nedosáhne. "Spíše se nabízí přiblížení historickému minimu z roku 2013," řekla Štyglerová. Tehdy Češi a Češky uzavřeli 43 500 sňatků.

Česko bylo letos od 12. března do 17. května v nouzovém stavu, nyní je v něm opět od 5. října a platit by měl zatím do 23. prosince. V době nařízených opatření povolila vláda jen malé svatby s tím, že svatebčané musí nosit roušky. Restaurace byly uzavřené a omezilo se i fungování úřadů či soudů.

Nejvíce lidí se podle dat ČSÚ vzalo letos 8. srpna, a to 2192. Na druhém místě byl 20. červen. Třetí největší počet sňatků se letos uskutečnil 10. října, kdy bylo zhruba 1800 svateb. Toto datum připadlo na sobotu, kdy ještě platila mírnější opatření pro svatby. Výrazněji se pak povolený počet účastníků na svatbách snížil od 19. října, uvedla Štyglerová.

ČSÚ již dříve informoval, že počet sňatků od dubna do června byl ve srovnání s loňskem zhruba poloviční. Březen byl pak vůbec nejslabším svatebním měsícem ve více než stoleté historii státu.

Podle Štyglerové se dá očekávat, že část odložených sňatků se bude konat později v době příznivější epidemické situace. Nedá se ale předvídat, zda letošní propad v počtu sňatků povede k tomu, že o to více svateb bude v dalších letech. "Jak velká část obyvatelstva sňatek nakonec vzdá, to je těžké odhadnout," řekla. I v minulosti se podle ní objevovaly podobné výkyvy. Jako příklad uvedla rok 1920, kdy se počet sňatků výrazněji zvedl po první světové válce.

Mezi lety 2014 a 2019 podle ČSÚ počet uzavřených manželství rostl. Loni jich bylo kolem 55 tisíc. Nejvíce svateb bylo v novém tisíciletí v roce 2007, a to zhruba 57 200. Nejoblíbenějším měsícem pro uzavření sňatku byl v uplynulých letech červen, nejméně oblíbený pak byl leden. Nejčastěji se lidé brali v sobotu. Čtvrtinu sňatků tvořily sňatky opakované, v naprosté většině šlo o druhé manželství.

Mezi lety 2001 a 2019 ubylo lidí, kteří se brali ve věku mladším 30 let. Podíl ženichů starších 35 let naopak vzrostl z 23 procent na 45 procent a stejně starých nevěst z 15 procent na 33 procent. Zhruba v jedné desetině sňatků byl v posledních letech jeden ze snoubenců cizinec, častěji to byl ženich. Nejčastěji šlo o Slováka, Němce nebo Brita. Nevěstami ze zahraničí byly hlavně Slovenky, Ukrajinky a Rusky.