Někteří lidé si pochvalují příznivý vliv malé sklenky červeného vína denně na srdce. Co na to ale říká věda? Tento alkohol má díky svým antioxidantům pověst, že chrání srdce a cévy. Nicméně vědecké studie tuto vlastnost sotva potvrzují, píše francouzský deník Le Figaro.
"Dosud nemáme žádný důkaz o tom, že je sklenka červeného vína denně prospěšná pro zdraví," říká profesor Mickaël Naassila z univerzity Picardie-Jules Verne a prezident Francouzské společnosti pro studium alkoholu. "Malý ochranný efekt, pokud jde o riziko infarktu a trombózy, byl prokázán u lidí ve věku od čtyřiceti do šedesáti let, ale nad tím široce převažují škodlivé účinky na další orgány," připojuje se profesor Michel Reynaud, prezident Akčního fondu proti závislostem. "Tento užitek je nicotný ve srovnání s tím, jak alkohol podporuje vznik rakoviny a demence, jak je spojen s násilím a autonehodami."
Mýtus vína jako léku se zrodil v roce 1981, kdy tři francouzští vědci konstatovali, že Francouzi jsou méně náchylní k infarktu než jiné národy, ačkoli jejich strava je dosti bohatá na tuky. Velmi rychle někteří spojili tento "francouzský paradox" s popíjením vína. V roce 1992 dva francouzští vědci, Serge Renaud a Michel de Lorgeril, publikovali v časopise The Lancet studii, z níž vyplývalo, že umírněná konzumace alkoholu - kterou stanovili na dvě tři sklenky vína denně! - snižuje o čtyřicet procent riziko kardiovaskulárních chorob.
Tato teorie dostala brzy trhliny. "Některé studie přinesly výsledky jdoucí týmž směrem, ale měly mnoho nedostatků," zdůrazňuje profesor Reynaud. Jejich autoři tvrdili, že ti, kdo umírněně popíjejí víno, jsou zdravější než abstinenti. Nebrali však v úvahu to, že mnoho lidí abstinuje proto, že měli problémy s alkoholem nebo mají chronickou chorobu a berou léky, na něž se nesmí pít alkohol. Studie zveřejněná v roce 2016 ukázala, že ze 2200 vědeckých prací na toto téma mělo jen třináct správnou metodologii.
Bezpečné množství je nula
Vedle toho se objevilo mnoho publikací, které vyvracejí teorii prospěšnosti sklenky vína denně. Nedávno několik studií, včetně té, která sledovala půl milionu osob po dobu deseti let, dokonce prokázalo, že neexistuje neškodná konzumace alkoholu. "Opravdu už nelze tvrdit, že mírná konzumace alkoholu je prospěšná," potvrzuje doktor Thierry Favrod-Coune, který se zabývá léčbou závislostí při univerzitních klinikách v Ženevě.
Někteří se snaží zachránit pověst vína, zvláště červeného, tím, že zdůrazňují přítomnost resveratrolu, přírodního antioxidantu v hroznech. Resveratrol působí protizánětlivě a nalezneme ho i v jiném ovoci. Avšak důkazy o jeho užitečnosti pro lidské zdraví chybějí. "Museli bychom sníst několik kilogramů hroznů, aby se něco dělo," zdůrazňuje profesor Reynaud.
"Je třeba přestat podporovat mýtus magického nápoje," uvedl profesor Naassila. Připomněl, že alkohol je ve Francii hlavní příčinou hospitalizace, ale také po tabáku druhým faktorem způsobujícím rakovinu. Abychom tato rizika omezili, doporučují zdravotníci nepít více než dvě sklenky vína za den a nejméně dva dny v týdnu abstinovat.
