Pravidelná konzumace pálivých papriček přispívá podle studie italských vědců ke snížení rizika těžkých kardiovaskulárních chorob. To však nesmí sloužit jako alibi pro nevhodné stravování, píše italský deník Corriere della Sera.
Milovníci pikantních pokrmů budou nepochybně spokojeni. A kdo v nich nenachází zalíbení, měl by popřemýšlet o zařazení pálivých papriček do jídelníčku. Vyplývá to z italské studie, která byla realizována na vzorku 23 tisíc obyvatel oblasti Molise a trvala osm let.
Na jejím základě dospěli vědci k závěru, že pravidelné používání této zeleniny v kuchyni (čtyřikrát týdně) přispívá ke snížení rizika úmrtí na infarkt o 40 procent a na mrtvici o více než 60 procent. Riziko úmrtí na jinou chorobu je navíc o 23 procent nižší ve srovnání s těmi, kdo pálivé papričky pravidelně nekonzumují. "Je zajímavé, že ochrana před rizikem úmrtí je nezávislá na typu stravování. I u osob, které se neřídí důsledně středomořskou dietou, má pálivá paprika ochranný efekt," uvádí jeden z autorů studie Giovanni de Gaetano.
Můžeme tedy jíst to, co nám chutná? "Pozor na to, abychom nepropadli přesvědčení, že můžeme jíst nezdravě. Připomeňme studii, kdy vědci podávali skupině kuřáků vitaminy s cílem zlepšit antioxidační efekt. A výsledek? Kuřáci měli pocit, že mohou kouřit ještě více! Přínos pálivých papriček má být naopak stimulem pro zlepšení stravovacích návyků," upozorňuje Stefano Erzegovesi, primář Centra pro poruchy příjmu potravy při klinice San Raffaele v Miláně.
Kladné účinky
Příznivé působení pálivých papriček, zvláště jejich aktivní složky kapsaicinu, je mnohačetné a zdokumentované. Stimulují produkci hnědého tuku, který urychluje metabolismus, a tím tělo spotřebuje více kalorií. Dále zvyšuje hladinu "hodného" HDL cholesterolu, snižuje triglyceridy a C-reaktivní protein, tedy brání před záněty a má ochranný účinek před aterosklerotickými chorobami, čímž se stává významným spojencem při prevenci kardiovaskulárních nemocí. Kapsaicin rovněž působí na substanci P, která je zprostředkovatelem signálů bolesti a zmírňuje proto každý typ bolesti, zejména bolest hlavy a zubů.
Pálivá červená paprička má rovněž antibakteriální a antioxidační účinky, které mohou pozitivně ovlivnit střevní flóru. Přirozeně ochranný účinek závisí na množství zkonzumovaných papriček, jak to například dělají populace v Jižní Americe. Vzhledem k příznivých účinkům této zeleniny může být její používání v kuchyni doporučeno. "Radíme, aby každý respektoval svou chuť a svou DNA," říká Stefano Erzegovesi.
"Jestliže dobře snášíme ostrou chuť, může být pálivá paprika doporučena jako součást každodenní stravy. Pokud ovšem po ní máme problémy se střevy nebo nám po ní celé hodiny hoří ústa, je zbytečné dráždit patro, které ji instinktivně odmítá. Existuje nejméně desítka další zeleniny a koření, jako je skořice, hřebíček, česnek, tymián nebo zázvor, které mají podobné účinky a každý si může vybrat ten svůj druh," uvádí Erzegovesi. Jestliže chceme experimentovat s ostrou chutí, můžeme začít paprikou nebo francouzským pepřem Espelette, které obsahují méně kapsaicinu, a později přejít k pálivějším druhům, jako je cayenský pepř, ale jen na špičku nože, ne více.
