Pacientům, kteří mají v krvi příliš oxidu uhličitého, hrozí malátnost i úmrtí

Některým pacientům s plicními chorobami, kteří mají v krvi příliš oxidu uhličitého, hrozí malátnost a porucha srdečního rytmu, nejčastěji v noci během spánku. Způsobit může i úmrtí. Podle odhadů odborné společnosti plicních lékařů, která o tom ve středu informovala v tiskové zprávě, jich může být v ČR až 20 tisíc. Pomoci jim mohou přístroje s dýchací maskou hrazené pojišťovnou, má je jen desetina z nich.

Zvýšenou koncentrací oxidu uhličitého v krvi, takzvanou hyperkapnií, trpí zejména pacienti s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN), kterých je v Česku zhruba 450 tisíc. "Hyperkapnie je zrádná, protože nemá specifické příznaky. Někteří lidé mohou mít spojivky podlité krví a trpí nadměrnou únavou, případně usínáním ve dne, nebo naopak neklidem," vysvětlila předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Martina Koziar Vašáková.

Příznaky se ale podle ní nemusejí vůbec projevit a pacienti tak nadbytek oxidu uhličitého v krvi nepozorují. "Vliv na jeho organismus má však zásadní," dodala s tím, že častěji se s ním lékaři setkávají u obézních pacientů.

U pacientům s těžkou CHOPN hrozí proto, že mají omezenou funkci dýchání a nedochází ke správné výměně plynů. Nemají dostatek kyslíku a přebývá jim v krvi oxid uhličitý. "Vyšetření obsahu plynů v krvi nebývá standardní procedurou, a u řady pacientů tak hyperkapnii lékař vůbec nemusí odhalit," uvedl přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy ve Fakultní nemocnici v Brně Milan Sova.

Léčba může pacientům podle lékařů výrazně zlepšit kvalitu života, snížit riziko zhoršení nemoci a počet hospitalizací. "Odborné studie také potvrzují, že lidé s CHOPN, kteří se s hyperkapnií léčí, žijí déle, a to v řádu několika měsíců až let," uvedl primář Plicního oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku Ondřej Zela.

Pacienti mohou mít přímo doma ventilační přístroj s dýchací maskou, který jim pomůže zajistit výměnu plynů a snížit obsah oxidu uhličitého v krvi. Používat jej ale mohou i ve dne. Podle lékařů ho využívá ale jen asi desetina z nich. Pomoci by přitom mohl až 20 tisíc nemocných.

Léčbu hradí pacientům zdravotní pojišťovna, ale musí ji vždy doporučit pneumolog, který zhodnotí, zdali bude pro pacienta prospěšná. "Přístroj je skutečně neinvazivní, takže se lidé nemusí bát, že jim do krku povedou trubičky. Přestože máme přístroj k dispozici již několik let, tak se stále příliš často nevyužívá, což je škoda," doplnil Sova.