Výsledky vědy a výzkumu považuje za přínosné pro každodenní život 70 procent lidí, přičemž vliv vědecká práce vnímají zejména na zdravotnictví a telekomunikace. Nicméně 54 procent občanů si myslí, že vědci nedokážou svou práci veřejnosti srozumitelně vysvětlit. Opačného názoru je zhruba třetina lidí. Vyplynulo to z průzkumu Bayer Barometr, který provedla agentura Median loni v září a říjnu mezi pěti sty lidí ve věku 15 až 79 let.
Podle téměř tří čtvrtin lidí má výzkum největší vliv na život Čechů v oblasti zdravotnictví. Pro dvě třetiny dotázaných je vývoj důležitý v telekomunikacích a pro více než dvě pětiny v průmyslu. Nejmenší přínos vědecké práce lidé vidí ve školství, kde jej uvedla necelá pětina dotázaných.
Z průzkumu rovněž vyplynulo, že k pochopení významu vědy a výzkumu ze strany veřejnosti mírně pomohla epidemie nemoci covid-19. Dvě třetiny respondentů sice uvedly, že jejich pohled na vědeckou práci se nezměnil, u pětiny se však vlivem koronavirové situaci zlepšil. Naopak u devíti procent občanů si vědecká práce pohoršila.
Průzkum se rovněž zaměřil na to, jak lidé vnímají vědu ve spojení s životním prostředím. Sedm z deseti dotázaných si přitom myslí, že technologické inovace se mohou vyrovnat s důsledky klimatických změn, konkrétně díky udržitelnému hospodářství, které s pomocí moderních technologií a vědeckých procesů usiluje o maximální využití zemědělské půdy. Podle více než poloviny účastníků průzkumu není situace životního prostředí v současné době dostatečně řešena. Lidé ve svém každodenním životě podle průzkumu nejčastěji pociťují změnu klimatu v podobě sucha a ubývání vody a poškození lesů a rostlin. Více než polovina lidí pociťuje i neobvykle dlouhá období horka.
_480x270.jpg "Jak to dopadlo!?")
