Vyšší spoluúčast ve zdravotnictví odmítá podle průzkumu Svazu zdravotních pojišťoven (SZP) 41 procent lidí, většina považuje současnou spoluúčast za adekvátní nebo nízkou. Dobrovolné připojištění za vyšší kvalitu služeb podporuje 69 procent Čechů.
Pokud by pokrývalo příplatkové služby, zvažoval by ho každý druhý. Svaz, který sdružuje šest menších zdravotních pojišťoven mimo největší Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), o průzkumu mezi 1000 respondenty z října letošního roku informoval v tiskové zprávě.
"Téma připojištění, spoluúčasti a obecně plateb ve zdravotnictví je především věcí politického rozhodnutí," uvedl prezident SZP Ladislav Friedrich. "Z výsledků se dá říct, že zatímco s platbami za nadstandard nemá většina společnosti problém, zvyšování spoluúčasti by se asi setkalo s odporem, nejspíš zejména těch, kdo ji považují za vysokou už teď," uvedl.
Peníze do zdravotnictví jdou v současné době z veřejného zdravotního pojištění, kam platí zaměstnanci, zaměstnavatelé a podnikatelé pojistné jako část z výdělku a z rozpočtu státu se hradí za státní pojištěnce, jako jsou děti, senioři, nezaměstnaní a vězni. Po dobu prvních 150 dní pobytu v ČR stát platí pojištění také dospělým uprchlíkům z Ukrajiny, u dětí utečenců a seniorů doba omezená není. Celkově je letos v systému veřejného zdravotního pojištění k dispozici zhruba 430 miliard korun.
Spoluúčast pacientů se projevuje například v doplatcích na léky na recept nebo platbách za zdravotní pomůcky, které pojišťovny platí částečně. V průzkumu spoluúčast označilo 11,5 procenta lidí za velmi či spíše nízkou, 43 procent za adekvátní a 45,5 procenta za velmi či spíše vysokou. Zvýšení řádově o stovky korun odmítá 41 procent lidí, 40 procent by to přijalo neutrálně, tedy chápali by potřebnost takového zvýšení, a 10 procent by to akceptovalo jako lepší cestu než například navýšení pojistného.
Pojistné je v současné době ve výši 13,5 procenta vyměřovacího základu, tedy všech příjmů podléhajících zdanění. Dvě třetiny platí zaměstnavatel a třetinu strhává ze mzdy či platu zaměstnanci. Pro podnikatele a živnostníky jde letos o 2814 korun. Platba za státní pojištěnce je 1487 korun.
Lidé si připlácejí na některou zdravotní péči také například u stomatologů. V průzkumu podle SZP zhruba každý pátý dotazovaný souhlasil, že v sektorech, kde je spoluúčast vyšší, je lepší kvalita služeb. Naopak 38 procent lidí se domnívá, že ve zdravotnictví by měl existovat jen jeden standard. Svaz se jich dotazoval prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.
Možnost připlatit si za lepší zdravotnictví dobrovolně zcela odmítá 31 procent lidí. Asi 45 procent respondentů by souhlasilo jen s připlácením za služby zvyšující komfort, 24 procent i za vyšší kvalitu.
Mezi možnými příplatkovými službami by lidé byli nejvíce ochotní platit za vyšší pohodlí, například za jednolůžkový pokoj v nemocnici (44 procent) nebo lepší základní pomůcky (36 procent). Tak se například v současnosti připlácí za jednorázová vyšetřovací zrcadla u gynekologů. Zhruba 20 procent by souhlasilo s příplatkem za rychlejší ošetření a 17 procent za možnost vyšetření v konkrétním zařízení či konkrétním lékařem.
Pokud by připojištění pokrývalo vyšší úroveň služeb, zvažovalo by ho podle průzkumu 45 procent lidí. Spíše ne nebo určitě ne odpovědělo 36 procent, zhruba pětina na věc nemá jasný názor.
Současná vláda má možnost dobrovolného připojištění ke zdravotnímu pojištění v programovém prohlášení, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v listopadu uvedl, že na něm bude pracovat. Přinést by podle něj mohlo k současným asi 300 miliardám korun vybraným na pojistném zhruba tři až pět procent navíc. Ředitel největší zdravotní pojišťovny VZP Zdeněk Kabátek odhaduje nižší výnos, zhruba 1,5 až dvě procenta navíc.
_480x270.jpg "Česká tajenka")
