Zkaženými zuby k infarktu

Za péči o chrup vydáme za život v průměru stejně jako za nové auto, i když bychom nemuseli - stačilo by správně používat kartáček. "Za zubní kaz si můžeme sami," říká stomatolog ALEXANDER SCHILL. Zároveň upozorňuje, že zkažené zuby mohou způsobit i jiná, závažná onemocnění, například infarkt.

Začnu příběhem z jedné reality show, kterou nedávno odvysílali v televizi. Byla tam rodina se čtyřmi dětmi, v jejichž koupelně byl pouze jeden, a nutno podotknout nepříliš používaný kartáček. Vážně se tohle v dnešní době ještě děje? 

Většina populace bere čištění zubů jako samozřejmost, stále se ale najdou i tací, kterým hygiena dutiny ústní nic neříká. Pár jsem jich za život potkal. Většinou se vymlouvali na to, že mají kazivost zubů v rodině, a tak že je nějaké čištění zbytečné.

Ta dědičnost je ale mýtus, pokud se nemýlím…

Zubní kaz opravdu není dědičný. Jediné, co můžete od rodičů podědit, jsou křivé zuby, které se špatně čistí, tudíž jsou náchylnější ke kazivosti, ale to se dá snadno napravit rovnátky. Existují různá onemocnění, například hypomineralizace skloviny, jenž způsobuje, že je zub méně odolný vůči bakteriím, vzácně se člověk může narodit se zuby zcela bez skloviny. Tací pak samozřejmě za zvýšenou tvorbu zubního kazu nemohou. Z devětadevadesáti procent si však za zkažené zuby můžeme sami.

Roman Šmucler, současný prezident české stomatologické komory, kdysi řekl o čistotě našich zubů: "Jemné metody nestačí, Češi by potřebovali vzít je rejžákem." Znamená to, že si neumíme čistit zuby? 

Není výjimkou, že na dentální hygienu přicházejí dospělí, kterým musíme názorně ukazovat, jak na správnou techniku čištění, protože je to do té doby nikdo nenaučil. A jelikož to sami dobře neumějí, nemohou to naučit ani své děti. Přitom péče o dětský chrup je zcela zásadní, a to i přes to, že mléčné zuby vypadnou. Je to důležité především pro vypracování zvyku. Pokud rodiče budou vést dítě ke každodennímu čištění, nebude ho to později otravovat.  

Jak si tedy správně čistit zuby?

Dvakrát denně, ideálně po jídle, stíravými pohyby od dásně směrem ke korunce. Kartáček by měl být spíše menší s rovně zastřiženými vlákny. Znám lidi, kteří div nenosí kartáček v kapse a po každém jídle si zuby drhnou. Přesto se jim kaz objeví. Ten důvod je prostý - nečistí si mezizubní prostory, přitom ty jsou klíčové. Mezizubní kartáček a zubní nit je to, co Čechům chybí v koupelnách. V dospělosti se totiž většina kazů tvoří mezi sousedními zuby, nikoli na žvýkacích ploškách.

Je nějaký rozdíl mezi zubní pastou za tři sta korun a tou za třicet?

Na pastě vůbec nezáleží. Slouží pouze k tomu, aby čištění bylo příjemnější. Svým pacientům doporučuji takovou, která jim chutná a je úplně jedno, kolik stojí. Především různé bělící složky jsou jen marketingový tah. Nefunguje to. Jediné, co má smysl řešit, jsou pasty s desenzibilizačním účinkem, tedy ty pro citlivé zuby, které mají pozitivní vliv na odhalené zubní krčky.

A co ústní voda?

To je čistě kosmetická záležitost. Nemá žádný zvláštní účinek pro zdraví zubů.

Bavíme se tu o tom, že si špatně čistíme zuby, přitom podle české stomatologické komory v posledních letech dramaticky klesá počet vykázaných kazů a počet vykázaných umělých protéz. Čím to je?

Počet celkových náhrad klesl od revoluce na polovičku, počet kazů na pojišťovnu je asi pět milionů ročně, ale bývalo to třeba třináct. To jsou čísla, která vykázaly pojišťovny, nejde však o skutečný počet provedených zákroků. Dnes spousta zubařů neošetřuje pacienty na pojišťovnu. Odmítají to, protože se jim to nevyplatí. Například za základní zubní plombu, tedy materiál a práci, pojišťovna vyplácí 270 korun. Za takovou částku to ale, pokud chcete provést kvalitní práci, není možné udělat. Aby se zubař do této částky vešel a nehradil nic ze svojí kapsy, musel by opravu stihnout tak do sedmi, maximálně deseti minut.

Jeden můj kamarád si nedávno postěžoval na Facebooku: "Přijde vám to normální? Synovi bude v prosinci pět. Po zubní prohlídce nám zubařka vyčíslila potřebné úkony a celková suma činí 18 600 korun." Vám to přijde normální?

To je stejné, jako kdyby si postěžoval, že odvezl auto do servisu, a tam po něm za opravu chtěli peníze. Rozbité auto nepojede, zkažené zuby nenávratně vypadnou. Neznám diagnózu, tak se k tomu bohužel nemohu přesněji vyjádřit.

Kolik průměrně utratíme za zubařskou péči?

Obecně se říká, že péče o zuby stojí za život v průměru dvě stě tisíc korun. Sedmdesát až osmdesát tisíc za nás zaplatí zdravotní pojišťovny, zbytek vydáme ze své kapsy. Podle mě to ale může být mnohem víc. Pokud člověk žije dejme tomu sedmdesát let, pak by, podle výše zmíněné statistiky, každoročně vydal za zuby méně než tři tisíce. To je částka, která už dnes nemusí pokrýt ani bílou plombu. Myslím si, že v konečném důsledku může být celková suma až dvojnásobná. Pořádně vyčištěné zuby by vám tak ušetřily třeba na nové auto. Čisté zuby se totiž nekazí.

V příštím roce dostanou stomatologové od pojišťoven o 734 milionů korun víc, aby mohli právě více ošetřovat na pojišťovnu. Bude to stačit?

V Česku je zhruba sedm tisíc stomatologů. To je nějakých sto tisíc korun ročně, tedy něco přes osm tisíc měsíčně na jednoho zubaře. To je asi moc nevytrhne…  

Některé země Evropské unie hlásají, že do konce roku 2027 chtějí, hlavně u dětí, zcela vymýtit zubní kaz Je to sci-fi, nebo realita? 

Otázkou je, jak toho chtějí docílit, jak chtějí donutit lidi čistit si zuby? Možným řešením by bylo zcela zpoplatnit zubařskou péči a investovat do edukativní kampaně. Často je nám dáváno za příklad Švýcarsko, kde zubní kaz mají už pouze děti ze sociálně vyloučených komunit nebo děti trpící nějakým onemocněním. Jenže tam si už dávno a opakovaně odhlasovali, že nechtějí zdravotní pojištění na zubařskou péči. Veškeré zákroky si tam lidé hradí sami, vysoké poplatky u zubaře jsou pro ně docela dobrou prevencí.

Když jsme u té prevence - jak jsme na tom s pravidelnými zubními prohlídkami?

Zdravotní pojišťovny hradí preventivní ošetření dvakrát do roka. Ne všichni na ně ale chodí. Třeba našim pacientům pravidelně voláme a připomínáme jim, že by se u nás měli ukázat. Přijde jich tak dvacet procent z nich.

Od roku 2030 chce Evropská unie úplně zakázat používání amalgámových výplní. Proč?  

Už od poloviny minulého roku bylo zakázáno dávat amalgámové plomby na stálé zuby pro děti do patnácti let a těhotným a kojícím ženám. Z veřejného zdravotního pojištění jim jsou hrazeny dražší bílé výplně. Experti volali po zakázání amalgámu proto, že obsahuje jedovatou rtuť a ničí především životní prostředí. Při vybrušování amalgámu ze zubu a jeho výměně za nový typ zubní plomby dochází k odplavování rtuti do odpadních vod.

Jste pro, či proti tomu? 

Nemyslím si, že je to úplně dobrý nápad. Pokud jsme my, zubaři, státem tlačeni k tomu, abychom dělali hodně výkonů za málo peněz, toto je cesta proti. Výhodou amalgámu je, že vydrží roky a navíc toleruje chyby, které přes jiný materiál neprojdou. Když pracujete s bílou výplní, musíte mít zub precizně vyčištěný, izolovaný od slin, musí se správně nenést, vrstvit, zkrátka není to tak jednoduché a zabere to mnohem více času. Rozhodně ne deset minut, tak aby se náklady daly pokrýt penězi od pojišťovny.

S jakými problémy, kromě zubního kazu, se ještě potýkáme?

Ještě nás trápí parodontitida, což je zánětlivé onemocnění závěsného aparátu zubů, který je tvořen dásní. Příčinou je působení mikroorganismů, jejichž množení podporuje zubní plak a zubní kámen, tedy opět se dostáváme k nedokonalé zubní hygieně.

Říká se, že špatné zuby mohou způsobovat i jiné, závažné onemocnění, například infarkt. Jak k tomu dojde?

Naše ústa jsou velmi úrodnou půdou pro různé bakterie a chrup a tělo jsou spolu úzce spojeny. Nejvíce nebezpečné jsou zanedbané infekce, které zvyšují riziko srdečního onemocnění. Bakterie z postiženého zubu doputují krevním oběhem až k srdeční chlopni a zde způsobit zánět nebo sraženinu, která následně může způsobit infarkt. Na pozoru by měli být zvláště pacienti s vadami srdce.

Co ještě může způsobit špatný stav zubů?

Obecně zrádné jsou veškeré neléčené záněty, které můžete mít, aniž byste o tom věděli. Dokonce se mohou objevit i u zubu, který je již několik let mrtvý. Infekce jednoho dne vzplane bez jakýchkoli předchozích varovných signálů. Bakterie se pak dostávají v nějaké míře do krevního oběhu, při každém jídle i čištění zubů. U celkově zdravého jedince si s nimi mnohdy poradí imunitní systém. Pokud se však jedná o člověka například s diabetem nebo nějakým jiným onemocněním ovlivňující obranyschopnost, je možné že se bakterie usadí někde ve vzdálených místech těla a mohou způsobit zdravotní obtíže, které mohou být i životu nebezpečné. Lehčí záněty lze vyřešit chirurgicky v ordinaci zubaře, ty horší končí v nemocnici na lůžkovém oddělení.

Můžete porovnat zubní péči na počátku vaší kariéry a nyní?

Připomíná mi to rozdíly mezi focením na klasický a digitální fotoaparát. Provádíte víceméně stejnou činnost, přesto je to úplně něco jiného. Bylo to těžší, ale zároveň vlastně jednodušší. Dříve jsme neměli tolik pomůcek, materiálů a přístrojů, o to snazší byl výběr postupu či léčebné metody. Dneska ale zase s těmi všemi vymoženostmi můžeme lehce vyřešit, co tehdy bylo komplikované. Také se klade mnohem větší důraz na detail a estetiku. Práce zubaře musí být precizní.  

Jaké jsou ve stomatologickém oboru nejnovější trendy?

Nejrozšířenějším a zároveň nejužitečnějším trendem pro nás, zubaře, je přímá digitalizace. Například digitální zubní rentgen se již standardně používá k základnímu vyšetření chrupu. Volným okem je možné detekovat asi jen třicet procent kazů. Ještě dokonalejší diagnostiku pak umožňují dentální tomografy, které zobrazují snímky v 3D podobě. Značný posun se udál také ve výrobě korunek. Dříve jejich výroba zabrala i několik týdnů. Dnes se pacientovi obrousí zub, naskenuje se dutina ústní, v počítači se nakreslí korunka a přístroj ji pak vyfrézuje do několika minut. Oblíbenými trendy mezi pacienty jsou implantáty s titanovým šroubkem namísto můstků nebo třeba neviditelná rovnátka, která si již standardně nechávají dělat i dospělí, kteří se rozhodli napravit své křivé zuby.