Zrušení střídání času se opět nedočkáme, určení termínu je v nedohlednu

Koronavirová krize odsouvá možné zrušení pravidelného střídání času, zřejmě na dlouhou dobu. Evropská komise původně navrhovala zrušení střídání času na letošní nebo příští rok, v současnosti se však o věci nejedná a je otázka, zda se s ohledem na současnou krizi a její dopady téma na jednací stůl vůbec vrátí. Řekl to mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. V noci na neděli 25. října se hodinové ručičky ve 3:00 posunou o hodinu zpět.

Evropská komise v roce 2018 navrhla zrušení střídání času, ponechala však na členských státech, aby se dohodly na tom, který čas bude zaveden celoročně. Česká vláda předloni podpořila zavedení zimního, tedy standardního středoevropského astronomického času. Návrh komise ovšem ještě musí schválit unijní Rada a Evropský parlament, do té doby se nic nemění.

"V současné době je situace taková, že se nevyjednává a věc se kvůli aktuální situaci odsouvá na později. Je otázka, jestli se toto téma vůbec vrátí na jednací stůl, kde se teď řeší spíše současné problémy," řekl Jemelka.

Zrušení pravidelného střídání času podle průzkumů podporuje veřejnost i experti. V roce 2019 se proti střídání času v průzkumu společnosti STEM/MARK vyjádřilo 70 procent respondentů. Podle ekonomických a zdravotních odborníků má střídání času v současnosti negativní důsledky.

Letní čas, který se uplatňuje ve většině evropských států, byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky před 40 lety, v době takzvaného druhého ropného šoku.

Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců.