Jaromír Soukup: Hlasování Sněmovny je takové chucpe

Právě nyní čelí naše vláda jedné z nejtěžších zkoušek v průběhu své dosavadní existence. Musí předstoupit před parlament a s jistou dávkou pokory jej poprosit o prodloužení nouzového stavu. Pokud dolní sněmovna její návrh na prodloužení nouzového stavu odmítne, tak vláda riskuje, že úderem čtvrteční půlnoci skončí v Česku všechna karanténní opatření.

Ano, tak jednoduché to je. Protože už minulý čtvrtek soud jasně řekl, že právní chytristika vlády, kdy přehodila odpovědnost ze sebe na ministerstvo zdravotnictví, je nepřípustná. A že všechna karanténní nařízení, která doposud vyhlásila, musí být přijata podle krizového zákona. 

A pokud chcete nyní vládu litovat, tak nemusíte. Může si za to sama, protože uvěřila bývalému ministru spravedlnosti Janu Kněžínkovi, který tento fígl vymyslel jen proto, aby se vláda nemusela obávat případných žalob o náhradu škody. Velmi správně to pojmenoval bývalý ústavní soudce Stanislav Balík, který řekl: "Kdyby od začátku vláda nezkoušela, jak to dopadne, byla opatrná a šla cestou, která pro ni byla otevřená, nemusela vyprovokovat takové rozhodnutí a nyní řešit následky.”

Ale zpět k dnešku, protože pokud ono prodloužení nouzového stavu projde, tak se ocitneme, obrazně řečeno, o pár týdnů zpět. Tedy v době, kdy v Česku vrcholila panika spojená s obavami ze šíření nového koronaviru a bylo potřeba zavést právě onen nouzový stav. Jenomže dnes, kdy klesá počet nakažených a ono klíčové reprodukční číslo je hluboce pod jedničkou, tak už čistě logicky žádný důvod pro nouzový stav zase není. 

Takže celé to hlasování Sněmovny o prodlužování, respektive neprodlužování nouzového stavu je vlastně takové chucpe. Jenže musíme si uvědomit, že vláda vlastně žádnou jinou možnost nemá. Jak už jsem říkal minulý týden, soud dal vládě čas do dneška, aby mohla věci uvést do pořádku. Tedy aby zrušila ona nařízení vydaná ministerstvem zdravotnictví a vydala úplně stejná, ale už v podobě vládního nařízení - tedy díky krizovému zákonu, který platí jen v případě nouzového stavu. A pokud opozice vládu potopí a nouzový stav se prodlužovat nebude, tak rovnou říkám, že to nebude mrzení, ale jeden velký malér. 

A ví to i opozice. Proto se dá očekávat, že v tom vládu, jak se lidově říká, "nevykoupe”, a společně si odhlasují prodloužení nouzového stavu alespoň o týden. 

Já bych tady ale závěrem rád dodal, že těch nejasností kolem kroků vlády a jejich nařízení je už příliš. Nikdo neví, co platí a co ne. Co je otevřené a co zavřené. Vždyť jen si to vezměte - já tady natáčím každý den Moje zprávy, každý den pořad Jasně a stručně, kde se tomuto tématu už druhý měsíc věnuji. Každý den mi sem do studia chodí plejáda předních českých politiků, kteří mě informují těmi nejaktuálnějšími zprávami a posuny. Takže když se to tak vezme, měl bych být když ne nejlépe, tak alespoň nadstandardně informovaný… ale nejsem. Covid jedna, dva, tři, plus se mi slévají dohromady. Do toho pětadvacítka a Antivirus, co je vlastně kurzarbeit a tak dále a tak dále. A kdybych se každý den nedíval do té super vládní tabulky, tak ani nevím, že už si ode dneška můžu jít koupit nové boty. 

Takže já bych to celé shrnul jedním takovým vtipem, který jsem si včera přečetl na internetu, a který je podle mého všeříkající: "Bylo by jednodušší vyjmenovat všechny členy Kelly Family, jít hledat do Vietnamu pana Nguyena, vybrat nejbizarnější díl Výměny manželek ze všech a spočítat i přečíst všechny knihy Václava Klause než říct, co vše se následující dny otevře - a jak to s námi vláda dál zamýšlí..."