V posledních dnech v tomto pořadu opakovaně upozorňuji na riziko eroze naší svobody. A tématu svobody se budu věnovat i dnes. Všechny demokraty totiž musela velmi zasáhnout dnešní zpráva, že zemřel vynikající ústavní právník, a především symbol své doby - pan Zdeněk Jičínský.
Jeden z největších právních teoretiků a úctyhodný pan profesor. Panu Jičínskému vděčíme za naši Ústavu a také za naši těžce nabytou svobodu. Byl totiž signatářem Charty 77. Byl také doyenem poslanecké sněmovny, kde se bil za to, aby se Česká republika mohla označovat za právní stát. Prezident Miloš Zeman o něm napsal: "je nesporné, že jeho život byl prodchnut osudy naší země. Vždy měl ve svém srdci svou vlast, její další osudy a budoucnost.”
A bohužel nejde o jediné úmrtí významného českého demokrata a vynikajícího člověka. V úterý totiž zesnula i jedna z největších osobností Charty 77 a velmi blízký přítel bývalého prezidenta Václava Havla i ministra zahraničí Jiřího Dienstbiera - pan Jan Křen. Byl to právě on, který stál krátce po sametové revoluci u znovuobnovení našich přátelských vztahů s Německem. Jan Křen byl držitelem medaile za Zásluhy od prezidenta Václava Havla a vysokého německého ocenění Velkého kříže za zásluhy. Většina z Čechů ale o Janu Křenovi ví, že právě on patřil mezi hlavní organizátory slavných bytových seminářů před rokem 1989. A pokud máte nyní třeba špatné svědomí, že toto jméno neznáte, tak vězte, že je to pouze proto, že jedním z hlavních rysů jednoho z našich nejlepších germanistů Jana Křena byla neskutečná skromnost.
A já musím přiznat, že mě obě tato úmrtí velmi zasáhla. A to obzvlášť v době, v jaké se nyní nacházíme. Ano, v době boje proti koronaviru totiž můžeme pozorovat něco, na co oba úctyhodní pánové celý život upozorňovali. Na křehkost naší demokracie. A na cenu naší svobody. A právě v tomto momentu je na místě, abychom si tohle všechno uvědomili. Protože i nyní může hrozit situace, kdy ambice a sebeprezentace našich politiků převáží a budou mít tendenci ochromit demokratickou strukturu naší země. Ostatně, nouzový stav, ve kterém právě jsme, by mohl některé jedince k tomuto zneužití přímo vybízet. A to z jednoho prostého důvodu - ať chceme nebo ne, vládne se bez pečlivé kontroly Parlamentem, médií či veřejnosti…
