Voliči a kandidující uskupení mají dnes poslední možnost napadnout výsledky českých voleb do Evropského parlamentu u Nejvyššího správního soudu. Zákon umožňuje navrhnout neplatnost volby kandidáta na europoslance, pokud má za to, že byla porušena volební pravidla způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek hlasování. Soud bude mít na rozhodnutí 20 dní od doručení podání.
Nejvyšší správní soud do čtvrtka ve stanovené desetidenní lhůtě obdržel šest stížností na evropské volby v Česku, většina se jich týká údajně nezapočítaných preferenčních hlasů. Několik podnětů soud obdržel už před začátkem lhůty, musel je tedy odmítnout pro předčasnost. Jeden se týkal nové europoslankyně Danuše Nerudové (STAN) kvůli tomu, že na hlasovacích lístcích figurovala jako kandidátka bez politické příslušnosti, ale členkou vládního hnutí se stala až po jejich vytištění.
"V dalších podáních navrhovatelé uvádějí, že přidělili některému z kandidátů preferenční hlas, ale následně při zveřejnění výsledků zjistili, že jejich hlas nebyl započten," uvedla mluvčí Nejvyššího správního soudu Sylva Dostálová. Advokátka Pavla Krejčí na síti X informovala o vlastní stížnosti, kterou podala kvůli kampani strany PRO Jindřicha Rajchla.
Po minulých eurovolbách před pěti lety Nejvyšší správní soud dostal 19 stížností, žádné nevyhověl. Zamítl například stížnost senátora Lukáše Wagenknechta (za Piráty), který zpochybňoval mandáty nových europoslanců zvolených za ANO kvůli údajnému střetu zájmů předsedy hnutí a tehdejšího premiéra Andreje Babiše.
Soud odmítl také stížnost voliče, který zpochybnil mandáty poslanců za SPD kvůli tomu, že informaci v tiskovině hnutí "Evropská unie nás nutí jíst zkažené maso a nekvalitní potraviny" označil za poplašnou zprávu. Volební senát soudu rovněž konstatoval, že nemožnost volit do Evropského parlamentu ze zahraničí neodporuje ústavnímu pořádku ani mezinárodnímu nebo unijnímu právu a nezpochybňuje zvolení 21 českých europoslanců.
