Dnes se budeme věnovat nouzovému stavu. Jeho prodloužení totiž včera na návrh vlády schválila Sněmovna. A byť vláda původně požadovala prodloužení do 25. května, nakonec prošel kompromisní návrh komunistů a nouzový stav bude trvat minimálně do 17. května. Zda bude toto téma definitivní, je ve hvězdách.
S jistým řešením přišel premiér Andrej Babiš. Ten uložil ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi, aby urychleně připravil novelu zákona o ochraně veřejného zdraví. Zákon by posílil kompetence ministerstva zdravotnictví. Po této úpravě by bylo i nadále možné zachovat veškerá opatření, a to i po skončení nouzového stavu. Ministerstvo by třeba mohlo zakázat nebo omezit činnost třeba obchodních center, obchodů a řady dalších provozoven, mohlo by nařídit dodržování hygienických opatření a spoustu dalších věcí. Vláda tak chce mírnit euforii veřejnosti, kdy nakažených lidí denně přibývá nikoli po stovkách, ale "jen” po desítkách.
A já doufám, že to není od vlády zase jen nějaká právní chytristika. Taková, jíž muselo v minulém týdnu učinit přítrž až soudní rozhodnutí. Protože právní špičky navrhují jiné řešení: nejjednodušší cestou by byla novelizace současného krizového zákona. Ta by zavedla zvláštní přechodný režim pro současnou fázi řešení pandemie. Bylo by to právně čisté. A bylo by zřejmé, že současný stav je výjimečný a vláda jej nemůže zopakovat pokaždé, kdy to uzná za vhodné. A mně by se toto řešení líbilo víc. Už proto, že v případě krizového zákona je třeba rozhodnutí celé vlády. A to je podle mého názoru opravdu vhodnější, než jen podpis jednoho ministra.
Vláda samozřejmě musí konat. Ale spíše by se měla věnovat tomu, jak rychle restrikce uvolňovat, a nikoli tomu, jak je co nejdéle ještě udržovat. Protože jak mi řekli odborníci - ekonomové i přední vědci -, nakonec stejně budeme mít stejný počet nakažených jako Německo či Švédsko. Ale zatímco tyto země i přes určité restrikce chránily ekonomiku, naše vláda ji pro jistotu zcela vypnula.
Dnes víme, že se křivka nárůstu nakažených zploštila. I díky vládním opatřením, ale hlavně naší zodpovědnosti. Výsledek je, že jsme nezahltili zdravotnická zařízení. Ale oním zploštěním jsme zase pro změnu prodloužili celý stav koronakrize. Protože vir jen tak nezmizí. Jednoduše řečeno: zdravotnictví nebylo vystaveno šoku, ale zase budeme krizi vystavení déle. A návrat ekonomiky do normálu též bude trvat déle.
Virus totiž nezná hranice. Apeluji tedy na politiky: už neopakujte tisíckrát řečené, jak jsme vše ukázkově zvládli. Nezvládli. A předpokládaný pokles ekonomiky o 11 procent je myslím všeříkající. A je jen otázkou času, kdy tento pokles dolehne i na naše občany...
_480x270.jpg)