Česko, Polsko a Maďarsko nesplnily povinnosti plynoucí z právních předpisů Evropské unie, když se odmítly zapojit do systému přerozdělování uprchlíků. Uvedla to v dnešním stanovisku generální advokátka Soudního dvora Evropské unie Eleanor Sharpstonová.
Státy žalované Evropskou komisí podle advokátky nemohou zdůvodňovat odmítání solidárního přebírání migrantů obavami o svou vnitřní bezpečnost. Pohled generálního advokáta není pro soud závazný, často se jím však soudci při rozhodování řídí.
Unijní státy program povinného přerozdělování zavedly v roce 2015 s cílem odlehčit Řecku a Itálii, kam v době vrcholící migrační vlny proudily desetitisíce žadatelů o azyl. Trojice zemí se však nechtěla k systému připojit mimo jiné s argumentem, že rozhodovat o záležitostech týkajících se vnitřní bezpečnosti je výlučně v jejich kompetenci.
Podle advokátky však systém umožňoval odmítnout uprchlíky, kteří by byli vyhodnoceni jako bezpečnostní riziko. "Tři žalované členské státy tudíž mohly bez problémů zajistit ochranu bezpečnosti a blahobytu svých občanů" odmítnutím konkrétních žadatelů o azyl, uvedla Sharpstonová v tiskovém prohlášení soudu.
EK zažalovala trojici států předloni v prosinci s cílem domoci se dodržování unijního práva. Jejich zástupci ale tvrdí, že verdikt nebude mít praktický význam, neboť nemůže zajistit nápravu. Připomínají, že program nefungoval a v jeho rámci bylo nakonec přesunuto výrazně méně migrantů, než byly původní předpoklady. Přerozděleno bylo asi 29 tisíc osob z původně zamýšlených 160 tisíc, své kvóty splnilo pět unijních států.