Aktivisté chtějí i přes strach o život nadále protestovat

Nikdo z nás nechce používat násilí nebo zbraně, proto lidé často jen utíkají, než aby se bránili. V rozhovoru s ČTK to uvedl jeden z vůdců hongkongských protestů Wong Yik Mok.

Prodemokratické demonstrace se v Hongkongu konají již několik měsíců, během té úterní ale policie poprvé proti protestujícím použila ostré náboje a zasáhla jednoho z demonstrantů. "Bojíme se, že zraněných bude přibývat. Ale musíme v protestech pokračovat. Když teď přestaneme, co se s Hongkongem stane? Myslíte si, že policie po lidech přestane střílet? Ne," dodal Wong Yik Mok.

Hongkong v úterý zažil jeden z nejnásilnějších a nejchaotičtějších dnů. Po protestech svolaných u příležitosti 70. výročí vzniku komunistické Číny muselo být hospitalizováno přes 100 lidí a 269 jich bylo zatčeno. Třiatřicetiletý Wong byl ještě na této úterní demonstraci, hned poté ale odcestoval do Evropy a ve středu vystoupil na konferenci v Pražské křižovatce pořádané Knihovnou Václava Havla.

Mladý hongkongský aktivista se již před pěti lety účastnil protestů během takzvané deštníkové revoluce, jejímž cílem bylo prosadit v Hongkongu plně svobodné volby. Tehdy, v roce 2014, protestující okupovali 79 dní klíčová místa ve městě. Jejich hnutí ale skončilo, aniž hongkongská vláda učinila jakékoli ústupky.

Nynější protesty v posledních dnech často doprovázely střety policistů s radikálními demonstranty, ostré náboje ale proti protestujícím nyní použili poprvé. Proč se chování policie změnilo? Podle hongkongského aktivisty policisté vidí současnou situaci "jako válku, kterou musí vyhrát, protože jestliže prohrají, ztratí všechno". "Toho se bojí, bojí se nezávislého vyšetřování, což je jeden z našich požadavků. Žádáme totiž, aby byla prošetřena jejich provinění a zásahy proti demonstrantům. A z toho šílí," dodal Wong.

Jak popisuje, když protesty na konci března začínaly, hnutí podpořilo jen 1200 demonstrantů. O měsíc později jich ale bylo již 130 tisíc a na začátku června již vyšel do ulic Hongkongu milion lidí. "O týden později jsme měli dva miliony lidí. Pak jich bylo zase někdy méně, někdy více. Ale lidé nás podporují, i když nejsou v ulicích každý den," uvedl aktivista s tím, že v Hongkongu žije 7,4 milionu lidí. Mezi protestujícími jsou podle něj všechny věkové i profesní skupiny lidí, například i učitelé, herci, ženy v domácnosti.

Od roku 1997, kdy Británie předala Hongkong zpátky Číně, je toto území spravováno podle principu jedna země, dva systémy, což má zaručovat demokratické zřízení a autonomní výsady. Kritici ale tvrdí, že Peking tyto svobody postupně omezuje.

Nynější demonstrace začaly původně na protest proti návrhu zákona o vydávání osob podezřelých ze spáchání trestného činu do pevninské Číny, jehož schvalování správkyně Hongkongu Carrie Lamová nakonec slíbila stáhnout. Protesty ale pokračují a jejich účastníci požadují vyšetření údajných násilností ze strany policie při demonstracích, propuštění zadržených a obecnější demokratické reformy, včetně svobodné volby správce Hongkongu.

Čína demonstranty obviňuje z výtržnictví. Čínský velvyslanec v Británii Liou Siao-ming například v srpnu pohrozil, že jestliže se situace v Hongkongu bude dál zhoršovat, Čína použije svou sílu k potlačení protestů. Někteří z demonstrantů proti vládě podle něj vykazují známky terorismu.

Podle hongkongského aktivisty se demonstranti domnívají, že mezi zasahující hongkongskou policií jsou nyní i Číňané. "Tehdy před pěti lety jsme demonstrovali přes 70 dní a policisté už byli unavení. Nyní kdekoli se objeví, jsou maskovaní, ale vypadají svěže, a přitom jde o mnohem větší protesty. Musí mít nějaké posily," říká Wong. Navíc stále více svědků hovoří o tom, že narazili na policisty, kteří hovořili mandarínskou čínštinou, která je typická pro pevninskou Čínu, zatímco v Hongkongu používají kantonštinu. A demonstranti rovněž zaslechli, že si policisté mezi sebou říkají "soudruhu", což je opět slovo v Hongkongu nepoužívané, vysvětluje jeden z vůdců protestů.

On sám se prý během protestů snaží být opatrný, vězení se ale nebojí, spíše toho, že by byl policií zadržen a mučen. Několik obvinění z mučení i znásilnění již bylo proti policistům vzneseno. A mezi demonstranty se objevily rovněž i podezřelé sebevraždy bez dopisu na rozloučenou, dodává hongkongský aktivista.

Nebojí se, že Čína použije svou sílu k potlačení protestů, jak o tom hovořil čínský velvyslanec v Británii? "Ať to udělají. Můžou nás zabít všechny, všech sedm milionů. Více uvězněných či zraněných povede ale jen k tomu, že do ulic Hongkongu vyjde další množství lidí," uvedl Wong. Pokud jde o budoucnost, je ale optimistický. "Myslím, že nakonec zvítězíme. Jednou. Možná ne moje generace. Ale možná to naopak bude již zítra," uzavřel.