Aktivisté v Berlíně dnes po 99 dnech ukončili hladovku, kterou chtěli přinutit spolkovou vládu kancléře Olafa Scholze uznat existenci klimatické katastrofy. Wolfgang Metzeler-Kick, který nepřijímal pevnou stravu 92 dní, prohlásil, že Scholz raději nechá všechny umřít, než by řekl o klimatu pravdu. Metzeler-Kick se následně v doprovodu dalších aktivistů přilepil k silnici, čímž na jednom z hlavních tahů v centru metropole zkomplikoval dopravu v délce několika kilometrů. K hladovce se tento týden připojila také Slovenka Soňa.
"Raději nechají mě, vás i naše děti zemřít, než aby řekli pravdu," prohlásil Metzeler-Kick na adresu vlády, když oznamoval konec hladovky. "Dělejte, co vás baví. Pokud chcete vyhodit do vzduchu potrubí, tak se u toho nenechte chytit," řekl. Následně v doprovodu ostatních aktivistů opustil stanový tábor v parku Invalidenpark a vteřinovým lepidlem se přilepil k vozovce rušné silnice Invalidenstrasse. Tím v délce několika kilometrů zablokoval dopravu ze čtvrti Moabit přes hlavní železniční nádraží směrem na východ metropole.
Řidiči v koloně, ve které uvízly i tramvaje, na aktivisty troubili a nadávali jim. Na demonstranty pokřikovali i chodci a také dělníci z lešení. "Táhněte," křičel jeden z řidičů, který jel v protisměru. Jeho slova patřila k těm slušnějším, která na adresu klimatických aktivistů zazněla.
Aktivisté na dnešní tiskové konferenci prohlásili, že svých cílů sice nedosáhli, přesto v hladovce viděli smysl. Kriticky se vyjádřili nejen o politicích, ale také o médiích, která podle nich neplní svou funkci a dostatečně o klimatické hrozbě neinformují.
V pátek by hladovkový protest dosáhnul stého dne. "Zítra by hladovka trvala sto dní a zítra má také narozeniny Olaf Scholz," prohlásila mluvčí aktivistů. Dodala, že dnes ještě 65letý kancléř tak může konec hladovky považovat za narozeninový dárek.
Původně aktivisté dnešek stanovili Scholzovi jako poslední den nabídky k rozhovoru, kancléř ale o setkání neprojevil zájem. Scholz hladovkáře na konci května vyzval, aby opět začali jíst a aby nepoužívali násilí proti sobě a ani proti druhým.
Šestačtyřicetiletá Soňa, která pochází ze Slovenska, ale od přelomu tisíciletí žije v Rakousku, hladověla dva dny. O tom, že protest dnes skončí, předem nevěděla. V rozhovoru s ČTK řekla, že ač jí bylo jasné, že hladovění je nebezpečné, musela jednat srdcem. "Vycházela jsem jen z primitivního instinktu něco podniknout. Ve chvíli, kdy jsem se rozhodla učinit tento krok, tak to nebylo racionální, protože rozum ví, že je to nebezpečné," uvedla.
Do Berlína přijela, ačkoli má doma dvě děti ve věku sedmi let a 8,5 roku. "Dlouho jsem přemýšlela, jak jim to vysvětlit, když nechci, aby tím moc trpěly," řekla. Poznamenala, že její děti ví, že se zúčastňuje různých klimatických demonstrací. "Nebylo to pro ně tedy nic nového, ale jen nevěděly, kdy se vrátím, nebo jak... ale do takových podrobností jsem nezacházela," odpověděla na otázku, zda děti tušily, že hladovka může skončit smrtí. Do hladovky se Soňa zapojila jako jediná žena.
Devětačtyřicetiletý Metzeler-Kick po dlouhou dobu spolu s dalšími lidmi, kteří se postupně k hladovce přidávali, nekonzumoval pevnou stravu, k zajištění částečné výživy ale denně pil čtvrt litru džusu. Užíval také vitamíny a doplňoval si hladinu soli. Po zhruba 80 dnech s džusy přestal, což vedlo ke kolapsu, po kterém skončil v nemocnici. Do kempu se následně vrátil a před týdnem hladovku přerušil, což zdůvodnil snahou poskytnout prostor pro debatu s politiky.
