Brzký konec demonstrací v Hongkongu se nedá očekávat, protože protestující se obávají, že mají poslední šanci ubránit svou svobodu a demokracii.
Na mezinárodní konferenci Forum 2000 to v pondělí řekl hongkongský aktivista Arnold Chung Chin Kiu. V bývalé britské kolonii už od června protestují lidé proti sílící kontrole Pekingu.
"Myslím, že protesty v Hongkongu budou ještě dlouho pokračovat. Mnoho lidí se obává, že toto je poslední šance ubránit si svobodu. Lidé se obávají, že když teď polevíme, Čína zašlape všechna práva, která máme," řekl aktivista. Podle něj proto demonstranti bojují všemi prostředky a připravují se i na nejhorší, když někteří demonstranti podle něj cestou do ulic sepisují závěti.
Emeritní hongkongský biskup Joseph Zen vyjádřil obavy, že Peking požadavkům demonstrantů neustoupí. Upozornil také na to, že radikalizace protestujících a násilí, které provází demonstrace, mohou řadě obyvatel Hongkongu vadit stejně jako omezování práv ze strany pevninské Číny.
Demokratické reformy
Od roku 1997, kdy Británie předala Hongkong zpátky Číně, je toto území spravováno podle principu jedna země, dva systémy, což má zaručovat demokratické zřízení a autonomní výsady. Kritici ale tvrdí, že Peking tyto svobody postupně omezuje. Demonstranti v ulicích od června žádají demokratické reformy, včetně přímé volby správce Hongkongu.
Protestní akce nyní téměř každodenně přerůstají v násilnosti, při nichž radikálové házejí na policisty zápalné láhve a dlažební kostky, ničí stanice metra a zakládají v ulicích ohně. Bezpečnostní síly odpovídají vodními děly, obušky, slzným plynem, gumovými projektily a použily již také ostrou střelbu.
Čínský prezident Si Ťin-pching o víkendu vystoupil s ostrým prohlášením, v němž varoval před separatistickými snahami. Kdo se pokusí oddělit od Číny jakoukoli oblast, zemře, jeho tělo bude rozdrceno a kosti rozemlety na prach, uvedl Si. Čínský vůdce ve svém prohlášení nezmínil žádný konkrétní region, jeho slova jsou ale vnímána jako reakce na několikaměsíční demonstrace v Hongkongu.