Bundeswehr prakticky vyčerpal možnosti dodávat další zbraně Ukrajině

Německá armáda z velké části vyčerpala možnosti dodávat další zbraně ze svých zásob na Ukrajinu, tvrdí v rozhovoru s magazínem Spiegel německý kancléř Olaf Scholz. Berlín je opakovaně terčem kritiky za to, že Kyjevu, který čelí ruské agresi, neposkytuje větší pomoc. Scholz v rozhovoru argumentuje i tím, že chce za každou cenu zabránit konfliktu mezi NATO a Ruskem, možné třetí světové válce.

Politik je přesvědčen, že Německo, které odmítá Ukrajině dodávat těžké zbraně jako třeba tanky, dělá vše, co je v jeho silách. Možnosti bundeswehru jsou přitom podle něj prakticky vyčerpané. Co ještě může německá armáda poslat, ale ještě pošle, ujistil.

Zároveň připomněl, že Německo bude Ukrajině financovat nákup zbraní od německých výrobců. Berlín Kyjevu nedávno zaslal seznam, z něhož si zbraně může vybrat. Podle informací deníku Bild z něho ale byly vyškrtnuty všechny položky, které Ukrajina považuje za důležité.

Na opakované otázky, proč Německo odmítá dodávat těžké zbraně či průběžně další zbraně ze zásob své armády, Scholz odpověděl mimo jiné tím, že je nezbytné, aby spolková republika byla kdykoliv schopna bránit své území. Ohrožení zemí NATO Ruskem podle něj trvá. "Velmi brzy jsem řekl, že musíme udělat všechno pro to, abychom se vyhnuli konfrontaci mezi NATO a vysoce vyzbrojenou jadernou supervelmocí, jako je Rusko. Dělám vše pro to, abych zabránil eskalaci, která by vedla k třetí světové válce," uvedl kancléř.

Aby Německo pro vyzbrojení Ukrajiny dělalo více, by si přál mimo jiné český ministr zahraničí Jan Lipavský. Němci samotní jsou podle Spiegelu názorově rozděleni. Zatímco 47 procent jich je pro dodávky těžkých zbraní, 45 procent jich je proti.

Do budoucna je podle Scholze nutné uzavření příměří a stažení ruských jednotek. Mírová dohoda pak podle něj musí být taková, aby Ukrajině umožnila se bránit. "Vyzbrojíme ji tak, aby byla garantována její bezpečnost. Jsme k dispozici jako garanční mocnost," podotkl.

Německý kancléř také znovu odmítl embargo na dovoz ruského plynu. K zastavení války by to podle něj nevedlo. Pokud by totiž ruský prezident Vladimir Putin reagoval na hospodářské argumenty, válku by vůbec nezačal.

Zároveň Scholz připustil, že se spolková republika měla dříve začít zbavovat závislosti na ruském dovozu. Také podle něj spojenci už po ruské anexi Krymu v roce 2014 měli přijmout část sankcí, které přišly na řadu až letos.