Češi mají meziročně doma méně knih, nejvíce poklesl počet knihoven s více než 1000 svazků, které jsou dominantou především starší generace. Podle průzkumu knižního secondhandu Knihobot si typický český čtenář ale stále buduje vlastní knihovnu, nejčastěji sáhne po beletrii, přečte dva až tři tituly měsíčně, vždy se knihy snaží dočíst a nové si kupuje on-line. Průzkumu se účastnilo více než 1800 respondentů napříč Českem, uvedl Knihobot v tiskové zprávě.
Minulý rok knihovnu s více než 1000 svazků mělo 16 procent dotázaných, letos je to deset procent. Mezi dospělými tvořil pokles téměř deset procent, o pět procent se ale u nich zvedl počet knihoven s 300 až 700 svazky.
Většina čtenářů, 58 procent z nich, si buduje knihovny sama. Knihovny, které obsahují větší část poděděných knih, tvoří zhruba deset procent. Tato data se proti loňsku výrazně nezměnila. Tehdy poděděné knihovny tvořily stejný podíl jak letos, ty vybudované samostatně tvořily 54 procent a zbylých 36 procent patřilo knihovnám, které měly fond z menší části poděděný a z větší vybudovaný současným majitelem.
Z průzkumu vyplývá, že čím je čtenář starší, tím víc knih shromažďuje. Mezi lidmi nad 60 let má více než tisícisvazkovou knihovnu skoro čtvrtina. Mezi dospělými (36 až 60 let) je to 14 procent a u mladých dospělých (18 až 35 let) jsou to tři procenta. Nejsilněji (34 procent) je u mladých naopak zastoupena menší knihovna v rozsahu 50 až 150 knih.
Denně alespoň na hodinu usedne ke čtení 24 procent dotázaných. Více jak čtyři hodiny týdně věnuje knize 17 procent čtenářů, v případě seniorů je to dokonce 28 procent. Vloni denní četbu deklarovalo 38 procent respondentů, podmínkou ale nebyla hodina četby. Nejčastěji lidé uváděli, že přečtou dvě až tři knihy za měsíc, deklarovalo jich to 47 procent. Vedli především lidé nad 60 let.
K nejprodávanějším titulům Knihobotu patří knihy Patrika Hartla a Radky Třeštíkové. Z dětských knih je to třeba bestseller posledních let - Deník malého poseroutky.
V kamenných knihkupectvích podle průzkumu nakupuje už jen 19 procent dotazovaných, 45 procent uvedlo, že kupuje knihy v on-line knihkupectvích. On-line prodeje vedou i v případě antikvariátů, v těch kamenných si hledají knihy čtyři procenta dotázaných, v on-line knižních secondhandech 25 procent.
Třetina čtenářů utratí měsíčně za knihy 300 až 600 korun. Víc než 1000 korun investuje do knih 11 procent oslovených. Nejčastěji lidé kupují knihy pro sebe (97 procent), třetina ale zároveň také kupuje knihy pro rodinu nebo jako dárek.