Český ostřelovač, který bojoval v řadách ukrajinských separatistů, dostal trest 21 let vežení

Soud dnes uložil 21 let vězení uprchlému Alojzi Polákovi, který bojoval na Ukrajině v řadách separatistů. Podle nepravomocného verdiktu usmrtil jedenapadesátiletý muž z Brna jako ostřelovač v letech 2016 až 2020 nejméně čtyři příslušníky ukrajinských vládních jednotek. Státní zástupce pro něj žádal 25 let za mřížemi. Obhájce poukazoval na to, že muž už zřejmě nežije, a proti rozsudku se okamžitě odvolal.

Pražský městský soud řešil případ po zásahu odvolacího senátu už potřetí, i tentokrát v Polákově nepřítomnosti. Muže znovu shledal vinným z teroristického útoku a účasti na teroristické skupině. V předchozích hlavních líčeních ho pokaždé potrestal 20 lety vězení, tehdy ale nebylo součástí výroku o vině i usmrcení lidí. Obžaloba totiž v tomto ohledu vycházela zejména z Polákova facebookového statusu, v němž sám uvedl, že má na pažbě čtyři zářezy. Podle soudu to nebyl dostatečný důkaz. Až nyní obžalobu podpořilo odborné vojenské vyjádření.

"Důkazy už jsou nyní takové, že jsme pana Poláka uznali vinným v celém rozsahu," uvedla předsedkyně soudního senátu Hana Chaloupková.

Autor vyjádření Otakar Foltýn - bývalý náčelník Vojenské policie a současný zaměstnanec vojenské kanceláře Pražského hradu - dnes vypověděl, že obžalovaný se v dané době a místě jednoznačně účastnil bojů na straně separatistů. Své vyjádření expert založil na zkoumání metadat z fotografií. Připustil, že Polák na rozdíl od jiných méně opatrných separatistů poměrně důsledně dodržoval zásady operační bezpečnosti, takže v jeho případě byla geolokace velmi obtížná, ale možná.

Polák podle státního zástupce Marka Bodláka odjel v prosinci 2016 z Prahy na území ovládané vojensky organizovanými jednotkami takzvané Doněcké lidové republiky. Nechal se vyzbrojit a začal plnit vojenské úkoly. Aktivně se také zapojil do bojů proti ukrajinským vládním jednotkám v řadách takzvané republikánské gardy. Nejprve působil jako odstřelovač, později jako velitel čety.

Konflikt v Doněcké a Luhanské oblasti, které leží na východě Ukrajiny, vypukl na jaře 2014. Proruští separatisté vyhlásili samozvané státy, Doněckou lidovou republiku a Luhanskou lidovou republiku. Ukrajina a Západ obviňovali z vojenské podpory separatistů Rusko, Moskva to dlouho popírala. Loni v únoru pak ruská armáda vtrhla na Ukrajinu a separatisté bojují po jejím boku.