Čína chce letos zvýšit výdaje na obranu o 7,2 procenta proti loňskému roku. Cíl pro růst hrubého domácího produktu (HDP) si Peking stanovil na pět procent, což je stejný cíl jako loni a nižší v porovnání s předchozími lety. S odkazem na dokumenty, které má schválit dnes zahájené jednání čínského parlamentu, o tom informovaly agentury Reurers a AFP. Čína podle nich zároveň zopakovala, že usiluje o sjednocení s Tchaj-wanem, oproti dřívějším oficiálním dokumentům ale vypustila slovo "mírové".
Čínské výdaje na obranu pozorně sledují Spojené státy i regionální rivalové Pekingu jako Japonsko či Jižní Korea. Podle zmíněného dokumentu by obranný rozpočet měl činit 1,67 bilionu yüanů (5,38 bilionu korun), což je zhruba třetina armádního rozpočtu USA. Více než desetiletí od nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga do čela země se podle Reuters armádní rozpočet více než zdvojnásobil. Také v loňském roce chtělo čínské vedení zvýšit vojenské výdaje o 7,2 procenta.
"Poskytneme silnější finanční záruky snahám o modernizaci naší národní obrany a ozbrojených sil na všech frontách," uvedl podle agentury AP na úvod parlamentního jednání premiér Li Čchiang.
Demokraticky fungující Tchaj-wan, který Čína považuje za svou provincii, si v posledních letech stěžuje na časté čínské vojenské manévry v okolí ostrova. Ty se množí od lednového zvolení prezidentem Williama Laje, kterého Peking před hlasováním označoval za nebezpečného separatistu. Čína nyní přestala hovořit o "mírovém sjednocení". Tchaj-wan dnes v této souvislosti podle Reuters oznámil, že letos zvýší počet zkoušek řízených střel.
Týdenní zasedání čínského parlamentu, které má převážně ceremoniální charakter, je bedlivě sledováno kvůli jakýmkoli náznakům toho, jaké kroky vláda podnikne na vojenském poli či k oživení strádající ekonomiky.
Premiér podle AP uvedl, že vláda bude pokračovat v "proaktivní fiskální politice" a "obezřetné měnové politice". Loni čínský HDP vzrostl o 5,2 procenta, o rok dříve však v důsledku přísných restrikcí při pandemii covidu-19 jen o tři procenta.