Čínská armáda dnes v okolí Tchaj-wanu zahájila cvičení, do kterého zapojila různé druhy vojsk. Stalo se to jen několik dnů poté, co se úřadu ujal nový tchajwanský prezident, kterého Peking označuje za separatistu. Tchajwanské ministerstvo obrany manévry odsoudilo, informovaly zahraniční agentury.
"Jde také o tvrdý trest za separatistické kroky tchajwanských sil usilujících o nezávislost a důrazné varování pro síly z vnějšku před zasahováním a provokacemi," uvedlo východní velitelství čínské armády.
Na cvičení v Tchajwanském průlivu i kolem Tchaj-wanem kontrolovaných ostrovů u čínského pobřeží se podílejí pozemní síly, letectvo, námořnictvo a raketové síly. Podle čínské armády je cílem manévrů vyzkoušet "skutečné bojové kapacity" armády. Desítky bojových letounů při něm společně s plavidly námořnictva a raketovými vojsky prováděly simulované útoky ve vybraných oblastech, uvedla čínská státní média. Bojové letouny podle nich nesly skutečné rakety.
Tchaj-wan má "schopnost, odhodlání a sebevědomí potřebné k zajištění národní bezpečnosti", vzkázalo Pekingu ministerstvo obrany ostrovní země. Na případnou obranu vyslal Tchaj-wan své námořní, pozemní a letecké jednotky. Jednání Číny Tchaj-pej odsoudila, ukazuje podle něho jen její "militaristickou mentalitu".
Nejmenovaný tchajwanský činitel agentuře Reuters řekl, že jde o součást scénáře, který Tchaj-wan očekával. Má podle něj o pohybech čínských sil kompletní přehled. "Je politováníhodné, že si Čína vybrala ten nejhorší scénář, aby zničila mír v regionu," uvedl také.
Čína cvičení, které podle ní potrvá do pátku, zahájila jen několik dnů poté, co se ujal úřadu nový tchajwanský prezident Laj Čching-te. V pondělí ve svém prvním proslovu vyzval Čínu, aby přestala Tchaj-wan politicky a vojensky zastrašovat a respektovala volbu tchajwanského lidu. Podle Pekingu je Laj "separatista". Dnes státní čínská televizní stanice CCTV uvedla, že o budoucnosti Tchaj-wanu může rozhodnout jedině 1,4 miliardy obyvatel celé Číny, nikoliv jen 23 milionů lidí žijících na Tchaj-wanu.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné politické strany.
