Poprvé po 22 letech zaměstnává Vesa Koivistoinen, majitel největší farmy s jahodami ve Finsku, své spoluobčany. Kvůli koronaviru chybí zahraniční pracovní síla a místní zemědělci museli stejně jako on zaměstnat tisíce Finů, píše agentura AFP.
"Je to velmi nezvyklá situace, ze zahraničí přišla jen třetina z obvyklých 16 000 sezonních dělníků. Všichni pocházejí z Ukrajiny," vysvětluje Kati Kuula, který má na starosti najímání sezonních pracovníků v hlavním finském zemědělském syndikátu MTK.
V Hollole onoho slunečného červencového jitra sbírají stovky lidí všeho věku jahody na jedné z plantáží farmy. Ze 350 Finů, které Koivistoinen letos výjimečně zaměstnává, tvoří většinu studenti ve věku od patnácti do dvaceti let. Zbytek tvoří ti, kdo by jinak byli kvůli epidemii nezaměstnaní.
Jedna z nich, třiapadesátiletá masérka Sari, odpověděla na inzerát, když na jaře přišla o zákazníky. "Jsem dcera zemědělce a jako mladá jsem jahody na poli trhala, tak jsem věděla, co mě čeká," uvádí.
Pro některé, jako je devětadvacetiletá Janne Erolová, je nasbírání sedmikilového košíku práce na více než hodinu. Za jeden naplněný koš dostane 8,40 eura (přes 220 Kč).
Finové mají vyšší plat
Majitel vysvětluje, že svým finským dělníkům platí o deset procent více než Ukrajincům, kteří jsou ve sběru rychlejší.
Vyšší mzdy pro místní pracovníky zvýšily náklady, přesto Koivistoinen hodlá v budoucnu Finy zaměstnávat. "Chceme mít možnost zaměstnávat Finy, neboť spousta dalších podniků nemůže letos nabízet sezonní práci," říká.
Avšak tato fyzicky náročná práce za často rozmarného počasí se ne všem líbí.
"Je to opravdu těžké, a navíc to mám z domova daleko," stěžuje si sedmnáctiletá Laura, která sem přišla se dvěma kamarády ze školy.
V době přestávky její spolužák Mohammed vypráví, že měl na začátku léta jinou pracovní nabídku. "Ale nakonec mi řekli, že mě kvůli koronaviru nemohou zaměstnat," říká.
Na sezonní práci láká i kampaň
Když byly na jaře kvůli covidu-19 zavedeny restrikce v cestování, začaly se zemědělské organizace a vláda rychle obávat nedostatku pracovních sil a vyhlásily několik kampaní.
V jedné z nich, která byla pojmenována na sociálních sítích #Seasonwork a kterou podpořila vláda, vystupuje blonďatý opálený pár na poli s obilím s výzvou "všem párům rukou, které jsou k dispozici", aby byly zajištěny národní potraviny na finských stolech.
O jahody je postaráno, ale co borůvky?
Místní lidé přišli sklízet jahody, ale osud borůvek, které jsou hlavní součástí finského zemědělství, je znepokojivější. Každoročně finský průmysl, od potravinářství po kosmetiku, potřebuje 20 tisíc tun evropské odrůdy borůvek, která se nepěstuje na polích, ale roste hojně v lese.
Většinou je sbírají thajští dělníci, kteří do severské země jezdí jen na několik měsíců. Vzhledem k restrikcím letos nikdo z nich nepřijel.
Na sociálních sítích se proto vyzývá každý práceschopný Fin, aby nasbíral aspoň jeden kyblík borůvek. Podniky to však neuklidnilo a uvedly, že letos budou dovážet borůvky z Polska či z Ruska. To by mohlo přispět ke zvýšení cen v obchodech.