Dánští voliči budou ve středu v referendu rozhodovat o tom, zda se země nepřipojí ke společné bezpečnostní a obranné politice Evropské unie. Referendum je dalším z kroků, kterými evropské země reagují na ruskou invazi na Ukrajinu.
Tradičně neutrální Švédsko a Finsko tento měsíc změnily svůj pohled na členství v Severoatlantické alianci a podaly žádost o vstup do NATO, připomněla v úterý agentura AP.
Dánské přistoupení ke společné bezpečnostní politice EU by podle AP nijak zásadně evropskou bezpečnostní strukturu nezměnilo, zvlášť pak ve srovnání s plánem Švédska a Finska vstoupit do NATO. "Je to ale stejný příběh," uvedla Christine Nissenová z dánského institutu mezinárodních studií, podle níž by tento krok dále posílil vojenskou spolupráci na kontinentu, šokovaném válkou na Ukrajině.
"Hlavní změnou by byl fakt, že by dánští představitelé mohli zůstávat v jednacím sále, když budou jejich kolegové z EU diskutovat o obranných tématech, a dánská armáda by se mohla účastnit unijních vojenských operací," podotkla Nissenová.
Dánsko patří k zakládajícím členů NATO, k prohlubování spolupráce v rámci Evropské unie je ale dlouhodobě skeptické.
Do někdejšího Evropského hospodářského společenství (EHS) - předchůdce EU - Dánsko vstoupilo v roce 1973. V roce 1992 si v bloku vyjednalo výjimky v oblasti práva a vnitřních záležitostí, bezpečnostní a obranné politiky, občanství a společné měny.
V referendu v roce 2000 pak Dánové rozhodli, že zůstanou mimo eurozónu, a o 15 let později si odhlasovali, že ponechají v platnosti také výjimky z policejní a justiční politiky Evropské unie.
Tentokrát se ale zdá, že je Dánsko připraveno výjimku týkající se bezpečnostní politiky EU opustit. Sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová vyhlásila referendum 8. března, necelé dva týdny po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Občany přitom vyzvala, aby zrušení bezpečnostní výjimky podpořili, protože by to posílilo bezpečnost země.
V průzkumech veřejného mínění se podle AP zhruba 40 procent respondentů vyjadřovalo pro přistoupení ke společné bezpečnostní a obranné politice EU, zatímco kolem 30 procent bylo proti. Asi čtvrtina dotázaných zůstávala nerozhodnutá.
V dánském parlamentu má zrušení výjimky mezi poslanci velkou podporu. Její zachování si přejí jen tři malé strany - dvě pravicové a jedna levicová, píše agentura AP.
_480x270.jpg "Česká tajenka")
