Balkánská trasa byla pro uprchlíky a migranty z asijských a afrických zemí hlavní vstupní branou do Evropy i předtím, než Turecko přestalo bránit přechodům běženců do Řecka.
Vyplývá to z údajů evropské pohraniční agentury Frontex, podle nichž se letos v lednu pokusilo přes balkánské země nelegálně dostat na území Evropské unie více než pět tisíc lidí. Jen za poslední týden se jejich počet v reakci na rozhodnutí Ankary výrazně znásobil.
Po moři se v lednu pokusilo dostat do Řecka 3382 lidí, zatímco přes pevninské hranice jich do balkánských zemí mířilo 2035. Většinou to byli uprchlíci ze Sýrie či Afghánistánu.
Lednové údaje se výrazně neliší od čísel z posledních let, kdy Frontex ročně registroval ve východním Středomoří několik desítek tisíc migrantů mířících do Evropy. Je to však až desetkrát méně než v roce 2015 v době vrcholící migrační vlny, kdy tuto cestu zvolilo přes 800 tisíc lidí. Jejich počty začaly klesat o rok později po podpisu migrační dohody mezi EU a Tureckem.
Podle lednových statistik zůstával na úrovni z posledních let i počet lidí na dalších dvou hlavních migračních cestách. Zatímco před centrální Středomoří a Itálii chtělo do Evropy 1467 migrantů převážně z afrických zemí či Bangladéše, západnější španělskou trasu zvolilo 1138 lidí pocházejících zejména z Alžírska a Maroka.
_480x270.jpg)
