Důchodci se ztratili v lesním houští. Týden žili o vodě z kaluže

Záchranáři už nečekali, že je po týdnu pátrání najdou živé. Pár v důchodovém věku, který se na svatého Valentýna ztratil v lesích Tomales Bay nedaleko městečka Inverness na severu Kalifornie, ale dokázal přežít. Pil bahnitou vodu z kaluží a pojídal kapradinové listy. Zprávu přinesla zpravodajská agentur AP.

Sedmasedmdesátiletá Carol Kiparskyová a její o pět let mladší manžel Ian Irwin byli nalezeni ve vyčerpaném a podchlazeném stavu v sobotu v hustě zalesněné oblasti zhruba 30 kilometrů severně od San Francisca. Za svůj život vděčí osmnáctiletému Quincymu Websterovi, který jako dobrovolník pomáhal pátracímu týmu policie.

Společně s psovodem Richem Cassensem a jeho zlatým retrívrem je našli ležet v houští, jak se drží za ruce. Když Webstera spatřili, nevěřili vlastním očím. "Jste skuteční? Jste opravdu skuteční?" ptal se manžel.

Pár byl vrtulníkem převezen do nemocnice. Žádné viditelné zranění ani jeden z nich neměl, byli "jen" podchlazení a zcela vyčerpaní. Podle kanceláře místního šerifa okresu Marin nebyli v neděli připraveni na rozhovory s médii, provázela je však dobrá nálada a všem vyjadřovali svůj vděk za záchranu.

Kiparskyová a Irwin se na svatého Valentýna vydali poblíž Inverness na pěší túru. Danou oblast sice znali, podcenili ale čas. Rychle se setmělo, a v hustém lese se tak ztratili. "Plazili se na kolenou v houští mimo stezku," řekl vedoucí pátrací skupiny dobrovolníků Michael St. John, podle nějž se důchodci brodili blátem a prodírali mezi ostružinami a jedovatcem.

"Důvod, proč jsou Carol a Ian naživu, je pravděpodobně ten, že pili vodu z kaluže, kterou našli blízko místa, kde byli nalezeni," řekl na tiskové konferenci seržant Brenton Schneider z policejního okresu Marin.

Lesní houští v kopcovitém terénu bylo tak husté, že se v něm vytratil i signál GPS, proto bylo hledání náročné. Zlatému retrívrovi se ale podařilo najít stopu v hustém kapradí a ostružiní. A i když se zachránci od manželů pohybovali ve vzdálenosti jen 60 metrů, trvalo jim zhruba deset minut, než je skutečně našli. Oba byli totiž zesláblí, neměli sílu k ničemu než k pouhému volání o pomoc. "Pořád jsem se na ně díval a říkal si: ‚Je to vůbec možné?‘ Ani oni tomu nevěřili. Měli slzy na krajíčku, byli velice šťastní, že je někdo nakonec našel," dodal Webster.