Když v roce 2011 ukončilo lidové povstání třicetiletou vládu prezidenta Husního Mubaraka, bylo těžké si vůbec představit, že by někomu chyběl. Mnoho Egypťanů cítilo, že jejich země zaostává a že ji řídí stařec, který na svou úlohu nestačí. Posmívali se jeho roztřesenému vystupování a nazývali ho "veselou krávou", podle francouzské značky tavených sýrů, která má na krabičce zářivě se usmívajícího tura, napsal britský týdeník The Economist.
O osm let později pohlíží nemalé množství Egypťanů na minulost skrz růžové brýle. Obyčejní lidé vzpomínají na prezidenta, který udržoval program státních dotací, díky kterým zůstávaly ceny nízko. Sklíčeným zbytkům občanské společnosti chybí tehdejší relativní otevřenost. Mubarak poskytoval opozici určitý prostor. Vnímal to jako bezpečnostní ventil a jako úlitbu Západu. Nynější prezident Abdal Fattáh Sísí zintenzivnil popravy a pronásleduje dokonce i svoje neposlušné přívržence. "Byli to profesionálové. Teď jsou to amatéři," říká o vedení státu jeden z místních aktivistů.
Mubarak a jeho synové podněcují nostalgii svým návratem do veřejného života. V květnu bývalý prezident výjimečně poskytl rozhovor kuvajtskému novináři. Dlouze hovořil o irácké invazi do Kuvajtu v roce 1990 a úsilí Donalda Trumpa o dosažení míru mezi Izraelci a Palestinci. Především se však předvedl ve ctěné roli zcestovalého postaršího státníka.
Jeho nejstarší syn Alá Mubarak je také stále více na očích. Objevuje se na fotkách na sociálních médiích, jak hraje vrhcáby ve skromných kavárnách, nebo jak večeří v oblíbené dělnické jídelně na předměstí Imbába, která je známá obřími porcemi smažených jater a dalších zdravých pokrmů.
Sísího tyto věci podle všeho vyvádí z míry. Alá byl vyfocen 26. června když fandil Egyptu na fotbalovém zápase mistrovství Afriky, který se konal v Káhiře. Úřady mu krátce nato odebraly jeho fanouškovskou identifikační kartu, čímž mu znemožnily navštívit další utkání. V červenci se Alá na twitteru kriticky vyjádřil o ministrovi, který v žertu poznamenal, že ti, jež špatně hovoří o Egyptu, by měli být podříznuti. Státu úslužná média ho vzápětí nařkla z vazeb na zakázané Muslimské bratrstvo. Jeden aktivní provládní právník jej zažaloval za "podporu teroristické organizace".
Zdá se to být nerozumné. Nikdo vážně neočekává, že by se Alá chystal postavit proti Sísímu. Jeho rodinný původ by ho neochránil - dokonce i bývalý šéf armády, který loni kandidoval na prezidenta, skončil ve vězení.
Veřejnost však vůči Sísímu zatrpkla. Prezident nemá politickou stranu ani důvěryhodné spojence (jeho vlastní synové jsou ironicky jeho stále mocnějšími pobočníky). "Mubarak měl režim. Sísí má jen sám sebe," tvrdí jeden aktivista. Přehnané reakce vlády jsou tedy známkou její slabosti, ne Mubarakovy síly, napsal britský týdeník The Economist.