Evropská komise je na dobré cestě k nalezení dohody s Německem o možnosti využívat syntetická paliva pro spalovací motory i po roce 2035. Před začátkem jednání lídrů zemí Evropské unie to řekl německý kancléř Olaf Scholz. O potřebě podpořit alternativní paliva pro spalovací motory hovořila i italská premiérka Giorgia Meloniová. Nizozemský premiér Mark Rutte prohlásil, že věří v dohodu v rámci dříve schváleného návrhu o zpoplatnění emisí ze spalovacích motorů. Unijní summit však podle lídrů o věci nerozhodne a jednání budou pokračovat i po něm.
Berlín začátkem března znovu otevřel pravidla dohodnutá v říjnu za českého předsednictví, která mají prakticky znemožnit prodej nových aut se spalovacími motory po roce 2035. Ta sice obsahovala výjimky pro využívání syntetických paliv, Německo však s jejich zněním nebylo spokojeno. K jeho požadavkům se přidaly i další země jako Itálie, Polsko a Česko.
"Všechno je na dobré cestě," řekl ve čtvrtek novinářům v Bruselu Scholz s odkazem na své informace z jednání s komisí. Unijní exekutiva tento týden předložila návrh, který má vyjít německým požadavkům vstříc. Itálie, která je s Německem nejhlasitějším zastáncem úprav, však zároveň začala prosazovat, aby se výjimka rozšířila také na biopaliva. Premiérka Giorgia Meloniová při příchodu na summit podotkla, že by se EU neměla zbavovat technologií, díky nimž je automobilový průmysl Itálie a dalších evropských zemí na výši.
"Pokud se připoutáme k technologiím, v nichž mají navrch cizí země, neprospěje to konkurenceschopnosti našeho systému," řekla novinářům. Úpravy pravidel podle premiéra Petra Fialy podporuje i Praha, nebudou však přímým tématem jednání summitu. Předseda slovenské vlády Eduard Heger prohlásil, že chce pozici své země koordinovat se Scholzem.
Syntetická paliva, označovaná často jako e-paliva, jsou vyráběná chemickou cestou bez použití ropy. Zatímco běžný benzin či diesel vzniká rafinací ropy, umělá paliva vznikají chemickou reakcí vodíku a oxidu uhličitého. Pokud je při výrobě využita energie z obnovitelných zdrojů včetně takzvaného zeleného vodíku, je palivo považováno za uhlíkově neutrální.
Řada dalších zemí je však proti úpravám dohodnutého návrhu, který je součástí snahy výrazně omezit emise skleníkových plynů. Několik státníků před summitem řeklo, že na nynější vrcholné schůzce se věci věnovat nehodlají.
"Doufám, že se to v příštích dnech podaří uzavřít v rámci toho původního návrhu," uvedl ve čtvrtek Rutte, podle něhož se bude téma řešit na jiné úrovni než na setkání lídrů.
Unijní činitelé nevylučují, že se téma přesto během dvoudenního jednání na stůl dostane, možná však pouze při Scholzově separátní schůzce s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Zatímco Paříži se německý návrh nelíbí, Berlín zase odmítá francouzskou snahu prosadit jadernou energii mezi ekologické zdroje v několika významných normách projednávaných členskými státy. Obě témata by tak podle některých diplomatů mohla v médiích zastínit oficiální náplň summitu, kterou je další pomoc Ukrajině či podpora unijní ekonomiky.