Postkomunistickým zemím, které do Evropské unie vstoupily v roce 2004, pomohl se složitou hospodářskou a společenskou transformací výhled na unijní členství. V rozhovoru s ČTK to prohlásil šéf Institutu pro evropská studia na Univerzitě Brémy Arndt Wonka, podle kterého je otázkou, jakým směrem by se vývoj v těchto státech vydal bez unijní perspektivy a bez následného začlenění do EU. Řekl také, že Evropská unie může být rozhodně ráda, že se k ní před dvaceti lety Česká republika spolu s devíti dalšími převážně středoevropskými a východoevropskými státy připojila. Stejně tak spokojené mohou být podle něj i tyto země, kterým plynou z členství jasné výhody.
"Členství v EU přineslo Česku výhody v každém případě. Ty nejsou jen ekonomické povahy. Stále více se zdůrazňuje, že Evropská unie je historicky jedinečný a dobrý projekt," řekl Wonka.
Paušální hodnocení všech zemí, které v roce 2004 a o tři roky později do unie vstoupily, je podle Wonky složité, protože nejen ekonomický vývoj se v těchto státech liší. "Politická situace v těchto státech se ale velice stabilizovala. Jsou to státy, které prošly transformací. Některé byly součástí Sovětského svazu, další náležely k Varšavské smlouvě, takže ani ty nebyly svobodné a nezávislé, jak Česko může dosvědčit samo ze své zkušenosti," řekl.
Pád komunistických režimů ve střední a východní Evropě a následný vstup do Evropské unie znamenal pro tyto země nezbytnost projít si rozsáhlou politickou a hospodářskou přestavbou. "Dosažení stabilizace a demokratizace v tak relativně krátké době je působivé," řekl Wonka. Podporu rychlých změn, které byly pro obyvatelstvo náročné, vidí vědec právě v jejich někdejší unijní perspektivě.
"Otázkou je, co by se s těmito státy a jejich transformacemi stalo, kdyby nevstoupily do Evropské unie," řekl Wonka s tím, že jasně si odpovědět nelze, neboť se nelze opřít o žádná fakta. "Unie ale podle mě přispěla ke stabilizaci těchto zemí. Ty sledovaly cíl v podobě členství v EU, které bylo svázáno s náročnými kritérii v podobě požadavků na demokracii, právní stát a hospodářské reformy," uvedl.
To, že výhled na unijní členství poskytuje rámec a podporu složitým transformacím, vidí Wonka na příkladu Východního partnerství. Tato iniciativa byla zahájena v roce 2009 v Praze s cílem rozvinout spolupráci EU s vybranými postsovětskými státy. "Zde se ukazuje, že bez přístupové perspektivy tyto země transformaci nezvládnou," uvedl s tím, že Východní partnerství takové povzbuzení k hlubokým reformám neposkytuje. "Vidina členství v EU přispívá k politické a společenské stabilizaci," dodal.
I přes kladné hodnocení EU Wonka poznamenal, že členství i fungování unie je spojeno s problémy. "Ne všichni obyvatelé mají z unijního členství stejný přínos, někteří z něho profitují více než jiní, s hospodářským růstem je spojen i růst ekonomické nerovnosti. Transformace a vstup do EU tak vedly k částečné polarizaci společnosti, kterou musíme brát ve všech aspektech vážně," řekl.
I přes výrazné pokroky postkomunistických zemí, které do EU vstoupily, je podle Wonky stále vidět, že politická i hospodářská situace se v nich často i výrazně liší. Jako příklad ekonomických premiantů zmínil země Visegrádské skupiny (V4), kterou tvoří Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko. "Tyto státy za sebou rychle nechaly transformační problémy a recesi. To platí i pro Česko ve srovnání s Bulharskem a Rumunskem, které do EU vstoupily v roce 2007," řekl.
V případě politických rozdílů poukázal Wonka na to, že Slovensko s Maďarskem mají euroskeptické vlády a že Polsko ji do nedávné doby také mělo. To, že u moci v těchto zemích jsou euroskeptické strany, neznamená podle Wonky, že by chtěly unii opustit. "Chtějí se držet hospodářského projektu EU, ale odmítají federalizační snahy," uvedl.
Wonka dále hovořil o tom, že EU by měla poskytnout zemím, které se o vstup ucházejí, perspektivu skutečného začlenění, protože jim to ve vývoji může pomoci podobně jako někdejším komunistickým zemím, které už jsou pevnou součástí evropského bloku. "Těmto zemím musíme dát výhled na členství, což jim pomůže se stabilizovat, ale také vymezit se vůči vlivu Ruska a dalším autoritářským režimům," řekl.
Podle Wonky ale problémům se svým růstem čelí i sama Evropská unie, která tak musí před dalším rozšiřováním vyřešit řadu složitých otázek. "Máme stále problémy s fiskální a měnovou unií, problémy s migrací, vnitřním vypořádáním se s žadateli o azyl. To jsou vše značné problémy, které řešení teprve potřebuj," řekl. "Otázka rozšíření EU je skutečně horkým bramborem. A obzvláště to platí v případě Balkánu, kde jsou vzájemné vztahy mezi státy velice složité," dodal.
