Bývalý americký prezident Donald Trump kritizoval podle tiskových agentur propalestinské demonstrace na amerických univerzitách. Tvrdil mimo jiné, že smutně proslulé shromáždění krajní pravice v Charlottesville v roce 2017 bylo "nic" oproti "úrovni nenávisti" při nynějších událostech.
"Charlottesville nebylo vůbec nic ve srovnání s úrovní nenávisti, kterou máte tady, je to obrovská nenávist," řekl bývalý prezident, který se uchází o znovuzvolení do Bílého domu.
V srpnu roku 2017 se do Charlottesville sjely stovky pravicových extremistů a vyznavačů bělošské nadřazenosti, kteří se svolali na protest proti plánu radnice na odstranění sochy konfederačního generála Roberta E. Leea. Mezi účastníky tehdy byli známí popírači holocaustu, antisemité, stoupenci Ku Klux Klanu, někteří lidé nosili nacistické symboly a řada z nich měla konfederační vlajky, které Liga proti hanobení (ADL) považuje za nenávistný symbol.
Protestující se střetli s odpůrci krajně pravicového shromáždění a obrázky z Charlottesville otřásly americkou veřejností. Jeden z radikálů najel autem do pokojných odpůrců shromáždění. Zabil mladou ženu a další skoro dvě desítky lidí zranil. Řidič automobilu, který sám sebe prohlásil za obdivovatele Adolfa Hitlera, si nyní odpykává doživotí jako trest za vraždu a zločiny z nenávisti.
Situaci tehdy podle řady médií ještě vyhrotil tehdejší prezident Trump, když prohlásil, že na obou stranách sporu stáli "dobří lidé", a kritizoval "násilí na obou stranách", což vedlo k obviňování Trumpa z ústupků krajní pravici.
Americké univerzity jsou dějištěm protestů od samého počátku války v Gaze před více než šesti měsíci. V posledních dnech se však napětí vyostřilo poté, co vedení Kolumbijské univerzity v New Yorku zavolalo policii na své studenty, kteří se utábořili uprostřed kampusu na Manhattanu. Podobné protestní tábory se začaly objevovat po celé zemi a akce podle médií přitahují i aktivisty zvenčí, kteří vášně dál rozdmýchávají. Několik amerických politiků, jak demokrati, tak republikáni, kritizovalo protesty za šíření antisemitismu.
Trump kritizoval studentské hnutí už před několika dny. Tvrdil, že "radikálové chtějí rozložit univerzity", připomněla agentura AFP a dodala, že na lidé ze štábu prezidenta Joea Bidena, který bude Trumpovým soupeřem v listopadových volbách, použili záběry z násilností v Charlottesville jako ironický komentář ke Trumpovým výrokům.
Agentura AP označila nynější Trumpovo vyjádření za další pokus bagatelizovat rasistický incident v Charlottesville, který byl jedním z nejvíce kritizovaných okamžiků během Trumpova působení v čele USA. Usoudila rovněž, že se Trump pokouší připsat antisemitské excesy během protestů Bidenovi, ale Trumpova narážka na Charlottesville znovu připomněla politikovo nadbíhání extrémistům, z nichž někteří, jako Proud Boys, se zúčastnili 6. ledna 2021 útoku na Kapitol.
Bidenova administrativa rychle odsoudila Trumpovy výroky. "Minimalizace antisemitismu a jedu bělošské nadřazenosti, jak se předvedly v Charlottesville, je odpuzující a polarizující," řekl mluvčí Bílého domu Andrew Bates.
Propalestinská americká organizace Palestine Legal podala federální stížnost na Kolumbijskou univerzitu kvůli rozhodnutí jejího vedení povolat policii na demonstranty, uvedla dnes agentura Reuters. Organizace požaduje, aby ministerstvo školství prověřilo počínání školy, která se podle ní dopouští diskriminace přívrženců Palestiny. Kolumbijská univerzita se dosud nevyjádřila.
Zatčení více než stovky demonstrantů připomnělo studentské protesty proti válce ve Vietnamu před více než půl stoletím, poznamenal Reuters. Demonstranti na Kolumbijské univerzitě volali po ukončení izraelské operace v Pásmu Gazy, kde podle palestinských úřadů ovládaných hnutím Hamás přišlo o život více než 34.000 lidí. Izrael podniká operaci v Gaze v reakci na útok ozbrojenců Hamásu ze 7. října na Izrael, kde zabili přes 1200 lidí. Hamás o svých akcích hovoří jako o boji proti izraelské okupaci, Izrael zase argumentuje právem na sebeobranu.
Ochránci lidských práv mezitím zaznamenávají nárůst nenávisti proti Židům, Arabům a Palestincům. Mezi alarmující incidenty v USA patří smrtelné říjnové ubodání šestiletého chlapce palestinského původu v Illinois, listopadové postřelení tří studentů palestinského původu ve Vermontu a únorové pobodání naturalizovaného Palestince v Texasu, dodal Reuters.