Francie by neposlala své vojáky bojovat na Ukrajinu, uvedl ministr zahraničí Séjourné

 Francie by podle ministra zahraničí Stéphana Séjourného své vojáky na Ukrajinu neposlala bojovat s ruskými invazními silami. Francouzské jednotky by podle něj v takovém případě plnily specifické úkoly jako odminování, zajištění ukrajinské kyberbezpečnosti nebo výpomoc s výrobou zbraní na místě, píše agentura Reuters. Séjourné dnes v projevu k zákonodárcům v Paříži upřesňoval výrok prezidenta Emmanuela Macrona, který v pondělí v odpovědi na dotaz ohledně případného vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu řekl, že nic nelze vyloučit.

"Musíme zvážit nové postupy na podporu Ukrajiny, které budou reagovat na její specifické potřeby... některé formy naší podpory by mohly vyžadovat přítomnost vojáků na ukrajinském území, aniž by se (příslušníci francouzských ozbrojených sil) zapojovali do boje," uvedl Séjourné.

Slovenský premiér Robert Fico před cestou na pondělní summit o podpoře Ukrajinců čelících ruské invazi, který do Paříže svolal Macron, prohlásil, že některé členské země NATO a Evropské unie zvažují, že vyšlou své vojáky na Ukrajinu na základě dvoustranných dohod s touto východoevropskou zemí. Fico zároveň prohlásil, že Slovensko se do takového projektu nezapojí. Že by měly v úmyslu vyslat k obraně Ukrajiny své bojové jednotky popřely i zbývající členské země takzvaného Visegrádu (Česko, Maďarsko a Polsko) a rovněž nastávající člen NATO Švédsko. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga to vojenský blok neplánuje ani na úrovni celé aliance.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na toto téma dnes reagoval prohlášením, že pokud by evropské členské země NATO poslaly své vojáky bojovat na Ukrajinu, konflikt mezi Ruskem a aliancí by byl nevyhnutelný.

Polský prezident Andrzej Duda po skončení pařížského summitu novinářům řekl, že ohledně vyslání vojáků západních armád na Ukrajinu se vedla bouřlivá debata, ve věci však nenastala shoda a sama otázka nevyvolala žádné nadšení.

Kvůli obavám z eskalace napětí mezi Západem a Ruskem například Německo podle kancléře Olafa Scholze prozatím Ukrajině neposkytne střely s plochou dráhou letu Taurus. Jejich předání by podle něj vyžadovalo na Ukrajinu vyslat německý personál.

Střely Taurus mohou zasahovat cíle vzdálené až 500 kilometrů a někteří němečtí představitelé vyjadřují obavy, že by je Ukrajina mohla použít k útokům v hloubi ruského území. Podle Macrona nicméně po pondělním summitu vznikne koalice států, která se bude zabývat dodávkami raket středního a dlouhého doletu Kyjevu.